Na nižším soklu obdélníkového půdorysu hranolový podstavec zakončený profilovanou římsou, která se na přední a zadní straně segmentově zvedá. Přední stranu podstavce vyplňuje reliéf zobrazující sv. Floriána, na zadní straně je vyryt letopočet 1823. Nad římsou podstavce je posazen volutový nástavec, jehož přední strana je opatřena reliéfem dvou andílčích hlaviček, na nízkém plintu obdélníkového půdorysu pak stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Světec je zobrazen v kanovnickém rouchu s biretem na hlavě, v mírně kontrapostním postoji. Pravou ruku má položenou na prsou, v levici drží poměrně velký krucifix, ke kterému mírně přiklání hlavu. Socha je plně uzavřeného objemu, statická, povrch je členěn spíše reliéfně, nepostrádá však četné detaily, charakter materiálu. Ačkoli v dekorativních a architektonických částech podstavce, stejně jako v reliéfu se sv. Floriánem, můžeme stále ještě nalézt rezidua barokní, socha sv. Jana Nepomuckého je dílem, které stojí někde na přechodu mezi pozdní fází barokního slohu a počínajícím klasicismem. Světec svým ikonografickým zobrazením navazuje na své barokní předchůdce, jako výraz, gesta i draperie jsou již ale zklidnělé, objevuje se zde i určitý pokus o schematizaci, socha však stále ještě nepozbývá jistého výrazu individuality.