Podjezdová vozovna ve dvoře bývalého poštovního hostince č. p. 65 je vystavěna na čtvercovém půdorysu. Stanovou střechu s poměrně nízkým sklonem, krytou eternitem a opatřenou oplechováním, nese osm hranolových pilířů. Dolní část pilířů je omítnuta, v horní části je přiznáno cihelné režné zdivo a aplikován je motiv jednoduchého vpadlého zrcadla, v jehož ploše jsou ornamentální prvky skládané z ostřeji pálených cihel. Přístřešek vozovny je v severozápadním nároží s budovou bývalého poštovního hostince spojen krčkem se sedlovou střechou, krytou plechem. Centrálně řešený, zdola pohledově přístupný krov vaznicové soustavy a je složen z čtyř křížících se vazeb, v nichž je užita redukovaná ležatá stolice se sloupky probíhajícími souběžně s krokvemi a stýkajícími se ve vrcholu střechy. Vaznice jsou zde vloženy do mezery mezi krokve a sloupky stolice. Vazné trámy dole tvoří paprsčitý obrazec sbíhající se uprostřed v diagonálně natočeném čtvercovém rámu s výměnami, do nichž jsou začepována velmi dlouhá kráčata rohových vazeb. Rohové vazby jsou ještě ztuženy v úrovni vazných trámů horizontálními rozpěrami a dále šikmými vzpěrami, plátovanými na vazné trámy a sloupky stolic. Ve vrcholu krovu je umístěn věšák kruhového průřezu, který je kovanými třmeny uchycen ke středu křížících se vazných trámů. Pozednice vezděné do pilířů, nesoucích celou konstrukci střechy, ještě podpírají řezbářsky pojednané konzoly, které jsou ve zdivu pilířů podložené pískovcovým kvádrem. Pod nevhodnou betonovou podlahou nelze vyloučit existenci původního pojízdného povrchu vozovny.