Lannova třída, na které se dostavba ČSOB nachází, se od počátku 20. století postupně měnila na moderní reprezentativní městskou ulici. Sloužila vždy jako spojnice mezi historickým centrem města a předměstími a poté i železničním nádražím. Zástavbu Lannovy třídy převážně tvoří historizující obytné a obchodní domy. Historizující styl a typ domu drží i pozdější zástavba z padesátých let 20. století v duchu střídmého socialistického realismu. Novostaveb moderního vzhledu je tu jen málo, patří k nim budova obchodního domu Prior ze sedmdesátých let, který vyplnil proluku po bombardování ulice za druhé světové války, či administrativní budova Jihočeské energetiky z roku 1994. Po revoluci stoupl výrazně tlak na zahuštění dvorní zástavby, především výrazně přibylo parkovacích ploch. Dostavba pobočky Československé obchodní banky na Lannově třídě v Českých Budějovicích byla navržena na samém počátku devadesátých let, kdy společnost prožívala nadšení z možností po pádu socialistického režimu. S nadějí se očekávaly změny a vývoj. Tuto náladu chtěli ztvárnit i architekti dostavby ČSOB. Původně to měla být jen rekonstrukce banky, nakonec se z toho vyvinula dostavba objektu. Výše zmíněné vystihuje nejlépe spoluautor architektonického řešení Jiří Střítecký: „Nadšení plus pozitivní nálada, natěšení na zítra, úplně jsme se třepali, jak parní kotel pod tlakem. Tehdy také vzniklo motto: >Když o penězích, tak zvesela!< (…) Přetlak, radost ze života a to vše expresivně přeneseno do hmoty. Masa mohutného zdiva, téměř pravidelného půdorysu, přechází do železobetonového skeletu. Jeho konstrukce je posléze naprosto rozvolněná a dům končí skleněnou stěnou, která se zavlní, zavěšená na konstrukcích skeletu, jako záclona v záchvěvu větru. Žádná rekonstrukce, ale transformace.“ Z původního domu, který byl kulturní památkou, ponechala zmíněná transformace jen průčelí, vstupní prostor se schodištěm a část dvou obvodových zdí. Z dochovaných pramenů se dozvídáme, že jedinými podmínkami referátu kultury okresního úřadu České Budějovice bylo rehabilitovat původní zdobená kovová vrata vstupu, zachovat intaktní interiér schodiště včetně zábradlí, štuků a uměleckořemeslné práce a zachovat též fasádu do Lannovy třídy. Barevné pojetí fasády a interiéru mělo být konzultováno s Památkovým ústavem v Českých Budějovicích. Vyjádření památkového ústavu k dostavbě se nezachovalo. Nový objekt banky stojí na půdorysu původního domu a pokračuje severním směrem na část parcely za ním. Celkem má pět nadzemních podlaží, poslední je v podkroví, a jedno podlaží podzemní. Nejvyšší podlaží vybíhá nad dosavadní hladinu zástavby ulice. Nová část s dvoranou je pojata soudobě, jako postupně se zvyšující prolamovaný hranol s pásovými okny a doplňky ve stylu high tech, například s kovovými trubkami či s venkovním schodištěm. Zakončuje ji unikátní a technologicky náročná zvlněná skleněná fasáda, která neměla ve své době u nás obdoby. Nad střechu přístavby vybíhají za hlavním průčelím tři ostré jehlany podkroví. Fasáda původního domu byla v duchu celkového konceptu hravosti a gejzíru nápadů pojednána v „divoké“ barevnosti modré a oranžové, avšak i to patří k vyjádření dobové atmosféry, která pronikla i architekturou. Tento záznam zpracovala Eva Erbanová v rámci projektu „Novostavby v historickém prostředí“ jako součásti národní a kulturní identity ČR“, DH23P03OVV017. Výzkum analyzuje vztah novostaveb vzniklých po roce 1989 k historickému prostředí, do něhož byly umístěny. Projekt je financován Ministerstvem kultury z Programu aplikovaného výzkumu a vývoje.