Smyky na Schwarzenberském plavebním kanále byly stavěny jako odbočující větve hlavního kanálu, kterými bylo možné obsáhnout a vytěžit další oblasti hlubokých lesů nebo v případě Želnavského z plavebního kanálu zásobovat dřevem jiné místo než v Rakousku a dále jimi byla přiváděna stále potřebná voda k plavení v páteřním kanále. Na plavební kanál se napojovaly čtyři smyky – Jelení, Jezerní, Kobylí a Želnavský. První tři smyky přiváděli vodu a plavené dřevo do plavebního kanálu, Želnavským smykem se naopak dřevo dopravovalo z kanálu do překladiště v Nové Peci. Kobylí smyk (Rossbachriese) je situován mezi úbočími vrchu Plechý a vrchu Studničná, a jeho koryto je v celé své délce vedeno severovýchodním směrem. Vybudován byl po roce 1835 v délce 1,4 km, Ernst Mayer, ředitel panství Český Krumlov, uvádí délku 570 sáhů (cca 1080 m). Jeho začátek se nachází v nadmořské výšce cca 888 m, konec v napojení na plavební kanál je v nadmořské výšce 849 m, výškový rozdíl smyku je 39 m. Smyk je veden zhruba v severovýchodním směru, v dolní části se pak jeho směr ostrým obloukem obrací k severu, kde vtéká do plavebního kanálu. Napájen je z umělé nádrže Říjiště (Rossbach – Stauschwelle) Koňským potokem (Rossbach) a dalšími přidruženými postranními přítoky. Koryto smyku je zvláště v horní části užší než u Jeleního a Jezerního smyku. Jeho stěny jsou oproti nim vyzdívané většinou z většího lomového kamene, opracovaných kamenných desek je v něm užito jen v menší míře. Dno je štěrkopískové, což odporuje zavedené konstrukční zásadě, že dno smyků z důvodu silného namáhání u většího spádu smyku, je vyloženo opracovanými kamennými deskami. Stěny smyku jsou na několika místech zřícené a většina trasy, zvláště v horní části, je zúžena sesypanou zeminou z břehů a je silně zarostlá vegetací, dno koryta je mnohde zaneseno naplaveninami. Na několika místech je koryto smyku přeloženo novodobými přejezdy ze železobetonových panelů. Kobylí smyk obsahuje tyto objekty: koryto smyku, propustek, vtok Koňského potoka do smyku, nápisový kámen, nádrž Říjišt.