Propust se nachází na severním svahu vrchu Plešivec, severozápadně od obce Jelení, v blízkosti horního portálu tunelu, v nadmořské výšce cca 897 m, v úseku plavebního kanálu, vybudovaného ve druhé etapě výstavby v letech 1821 – 1823, která zaujímala úsek od Jeleního potoka a končila na bavorské hranici Rosenauerovou nádrží. Tento úsek plavebního kanálu byl stavěn pod vedením inženýrů Josefa Falty a Jana Krause sedmnáct let po Rosenauerově smrti. Propustky se stavidly byly na plavebním kanále zřizovány v místech křížení potoků s plavebním kanálem nebo v místech, kde před zřízením kanálu již existovala odbočující přírodní vodoteč, kterou bylo nutné zachovat. Umožňovaly regulaci množství vody tekoucí kanálem a potokem, napouštění vody z potoka do kanálu nebo odpouštění vody z kanálu do toku potoka. Regulace průtoku vody se řídila aktuální potřebou, do kanálu byla voda na úkor potoků napouštěna ve dnech plavení dřeva, v ostatních dnech byla voda ponechána v potocích, na nichž vázlo vodní právo (mlýny, pily, hamry). V roce 1887 byla na plavebním kanále provedena úprava oblouků, aby bylo možno dopravovat dlouhé dříví do délky 19,5 m. V tomto případě byl kanál posunut JJV směrem a propustek byl prodloužen o 4,90 m. Zmíněný propustek je umístěn na levé straně plavebního kanálu a podchází souběžně jdoucí komunikaci. Šířka kanálu v místě propustku je 2,05 m a výška 1,05 m, úprava dna není pod náplavou zeminy a v ní uchycenými travinami viditelná. Současná délka propusti je 11,60 m, světlá šířka 109 až 120 cm a výška cca 137 cm. Její podélná osa je třikrát mírně zalomena, delší část je orientována zhruba ve směru SZZ - JVV. Propustek v současnosti postrádá typické stavidlo na regulaci vody, ústí je nečitelné, bez náznaku nějaké možné konstrukce stavidla, pravděpodobně bylo zdivo při rekonstrukci neodborně bez předcházejícího průzkumu do této podoby přeloženo. Pravé nároží, jež z větší části tvoří svisle uložený hranolovitý kámen šířky 44 cm a hloubky 38 cm a na nějž dále navazuje stěna kanálu, je navíc o 15 cm předsunuto a tím je šířka plavebního kanálu zúžena. Koryto propustku na ústí nenavazuje kolmo, ale je zalomeno doleva a v délce 3,10 m se o pět stupňů zalamuje opět doleva, kde po vzdálenosti 1,40 m se nacházejí se zdivem stěn lícující sloupky původního zrušeného kamenného stavidla z doby před úpravou plavebního kanálu. Propustek dále po třetím zalomení vlevo o deset stupňů pokračuje již v přímém směru ke svému severozápadnímu konci délkou 6,72 m. Nad touto částí probíhá obslužná komunikace. Svislé zdivo propustku je v přední části vyzděno z velkých kamenných, hrubě zarovnaných kvádrů, před bývalými stavidly je na pravé straně jako zdící materiál použit na dvě části zlomený kamenný překladový trám zrušeného stavidla (délky 130 a 120 cm) s datací 1839 (tedy šestnáct let po dokončení tohoto úseku plavebního kanálu). Spáry mezi jednotlivými kameny jsou větší, pojivo je do značné hloubky vyplaveno. Sloupky bývalého stavidla, tvořící nyní část zdi, mají hloubku 34 cm, na vnitřních nárožích mají vytesané rýhy 8 x 4 cm pro tehdejší osazení dřevěných hradítek. Průchodná šířka mezi nimi je 109 cm. Zdivo delší přímé části propustku je vyzděno ze třech řad pečlivě opracovaných kamenných kvádrů výšky 47 cm o různých délkách, s velmi slabými spárami. Celý propustek je zastropen kamennými deskami o šířkách 46 až 50 cm. První krycí deska u ústí propustku (tl. 22 cm) je posunuta od líce o 46 cm na levé straně a o 100 cm na straně pravé z důvodu kolmého uložení zalomeného koryta. Dno propustku je vyloženo nepravidelnou kamennou dlažbou, v ní se dochoval ve vzdálenosti 2,63 m od ústí příčný dřevěný práh a mezi sloupky bývalého stavidla práh kamenný. K odtokovému konci propustku na severozápadní straně přiléhá ještě 3,90 m dlouhá část obezděného koryta potoka s větším sklonem dna, zdivo je však ve velké míře zříceno a dno propadlé. Při původní úpravě kanálu a propustku byl před stavidly propustku zřízen jeden ze tří lapačů písku.