Plavební kanál spojuje řeky Vydru a Křemelnou, začíná u hradlového mostu u Rechlí a končí podzemním potrubním skluzem u Sedla. Celková délka 14,4 km, šířka 1-5 m, průměrný spád pouze 2-3 ‰, výškový rozdíl 190 m. Kanál rozdělen na tři zdrže oddělené od sebe skluzy. První zdrž začíná stavidlem u Rechlí a končí u Schätzova lesa (nyní Rokyta). Druhá začíná pod skluzem u Schätzova lesa a končí nad skluzem u vtokového objektu Mosau. Třetí začíná pod skluzem u Mosau a končí skluzem do Sekerského potoka. Těleso kanálu zahrnuje opěrné zídky vyzděné z kamenného režného zdiva (místní žuly), upravené břehy, těleso komunikace tvořené zpravidla zpevněnou cestou na násypu a zpevňující zídky. Dno samotného kanálu místy vysekáno ve skále, vyložené kulatinou, či plochými kameny. Kanál začíná stavidlem u Rechlí, na levém břehu Vydry u hradlového mostu. Břeh částečně vyzděný ze žulových kvádrů. Nad stavidlem dvojice dřevěných objektů, na obdélných půdorysech, střechy sedlové pokryté eternitovými šablonami. Koryto za stavidlem vyzděno ze žulových kvádrů. Skluz I u Schätzova lesa dnes z důvodu bezpečnosti krytý betonovými deskami. Po devíti kilometrech nad skluzem II vtokový objekt Mosau, kde se povrchový tok vody mění v tok do podzemního potrubí do nádrže u Sedleckého vrchu. Takto odváděná voda z kanálu slouží jako přivaděč pro elektrárnu Vydra na Čeňkově Pile. Skluz II dnes suchý, zbytek kanálu jako jalový přepad do Křemelné. Závěr kanálu několikrát změnil podobu, původní skluz pouze od r. 1801 do r. 1807, v r. 1808 zbudován skluz do Sekerského potoka, původní konec skluzu dřevěné konstrukce chátral. Sekerský potok se vlévá do Křemelné, tak se plavilo až do r. 1935. Po r. 1935 dílčí úpravy závěru koryta, u Sedla zbudováno betonové koryto ústící do betonového potrubního skluzu do Křemelné. Závěrečná třetí zdrž, od skluzu II za Mosau, zavodněna pouze drobnými přítoky, neudržováno ve špatném stavu. V místech křížení kanálu s komunikacemi zbudovány kamenné klenuté mostky, dnes deset z původních jedenácti. Mostky rozdílné šíře, vždy jednoobloukové, se segmentovými klenbami, vyzděné z lomového kamene (místní žuly). V koruně mostky dlážděny plochými kameny, spáry zatravněny. Další mostky cca 11, novější převážně z betonových panelů, na komunikaci k Lesní kapli vedle kamenného klenutého mostku dřevěný most na patkách vyzděných z lomového kamene. Nejvíce se polenové dříví plavilo v letech 1801-1876, intenzivně se ještě plavilo za druhé světové války, naposled zkušebně v r. 1958.