a) zahrada prelatury b) konventní zahrada c) zahrada při správní budově d) velká zahrada s terasami a) zahrada prelatury Nachází se v S cípu areálu kláštera, je omezena stavbou prelatury, vnitřní zdí oddělující ji od klášterního dvora, pokračuje ohrazením cesty spojující klášter s farním kostelem uzavřena vnějším úsekem klášterní zdi. Situace z roku 1875 dělí plochu na část při „zámku“ - zahradu a užitkovou zahradu a nájemní část. Jsou zakresleny systémy cest a zavedení vody včetně bazénků. b) konventní zahrada Zahrnuje plochu mezi konventní budovou - jejími třemi křídly (JZ, JV, SV), jižním zahradním pavilonem, vymezení pokračuje terasní zdí a zdí bývalého severního pavilonu. Mezi severní věží a nárožím konventu je zeď s průchodem segmentem zaklenutým, dnes takřka zasypána sutí. Plochu uzavírají části zdí mezi zahradou a klášterním dvorem. V jižní části do plochy ústí vstupy ze středního rizalitu JZ křídla a ze zahradního pavilonu. Vstup je také ve středním rizalitu SV křídla. Intimní prostor představuje trojúhelná spodní část mezi průčelím JV křídla a terasní zdí. Ze středního rizalitu, kde jsou hlavní sály konventu, je vstup předloženým dvoukřídlým schodištěm. Vzhledem k vysoké úrovni odkrytého soklu budovy a výšce terasní zdi je úvaha o původně plánovaném, ale neprovedeném násypu. Za saleziánek byla v tomto prostoru zahrada s rajskými stromy. Prostor vznikl s výstavbou konventní budovy v 18. stol. Při JZ a SV průčelí křídel se jedná o mírně svažitý terén, ten však prudce klesá a v prostoru hlavního, JV průčelí je o dvě podlaží konventu nižší. V severovýchodním cípu areálu, v blízkosti farního kostela pokračuje další část konventní zahrady, která vznikla oddělením zahrady při prelatuře po vybudování ohražené uličky. Vstup býval v segmentově zvlněné zdi, zaklenutý stlačeným obloukem, dnes zazděný. Prostor nepřístupný. c) zahrada při správní budově Je vymezená budovou správy, na ni navazující částí jižního zahradního pavilonu. Pokračuje ohradní zeď oddělující velkou klášterní zahradu a uzavírá úsek ohradní zdi areálu kláštera. Vstup na západě branou z veřejné komunikace. Podle veduty z roku 1734, kde je zachycena renesanční, resp. raně barokní podoba kláštera, je v tomto prostoru vinice. Po zrušení kláštera koncem 18. století a zřízením lesního úřadu ve správním domě byla plocha oddělena. Na mapě stabilního katastru jsou zachyceny hospodářské stavby a dvůr při bráně, v JZ rohu stavbička pavilonu, dnes prakticky zaniklého. Plán z roku 1865 navrhuje síť zahradních cest, rozvody vody k bazénkům, ty jsou zčásti zachované a studnu napojenou do „vápenného rybníka“ (Kalk Teich). d) velká zahrada s terasami Zahrada je omezena velkou terasní zdí s věžemi, ohradní zdí oddělující zahradu při úřednické budově, ohradní zdí areálu kláštera a plochu uzavírá zeď bývalého SV zahradního pavilonu. Vstup z veřejné ulice od J je branou ve zdi areálu, vlevo od osy kompozice konventu. Dále bylo napojeno (v mladší době) horní jádro areálu kláštera dvěma brankami v rozích - v místech bývalých zahradních pavilonů. Dnes není z této strany žádný vstup. Spodní, JV prostor je rovinný, byly zde umístěny záhony klášterního zahradnictví. Pařeníky dosud se samostatným parcelním číslem. Situace z roku 1875 řeší samostatný přívod vody do zahradnictví z mlýnské stoky, s rybníčkem při bráně, rozvody vody, umístění bazénků v prostoru zahrady. Další plocha je umístěna ve strmém svahu. Jižní cíp ve svahu směrem JV. Na vedutě z roku 1734 je zde vyobrazena viniční zahrada (spojená se zahradou při úřednické budově), s viničními domky, ve spodní části uzavřena ohradní zdí s branou. Dnes jsou zde příkře se svažující terasy s výsadbou ovocnými stromy a klikatící se cesta. Z původní zdi snad pozůstatky terasy při zahradnickém domě, před J věží umělá jeskyňka (socha P.M.Lurdské se nedochovala), studánka a bazének. Další bývalé bazénky ve svahu. V JZ části je při ohradní zdi umístěn bývalý hřbitůvek. V jižním koutě této části zahrady je malá pískovna (lomeček). Plocha S a SV je ve svahu JV až J. Od domu zahradníka je možné po vrstevnici dojít k soše Krista, s čelní stranou směrem JV. Historická fotografie ukazuje schodiště přístupu z čelní strany k soše. Severní cíp zahrady, při farním kostele za ohradní zdí, je oddělen cihelnou zdí. Průchod dvoukřídlými, subtilními kovovými vraty s pletivem mezi cihelnými pilíři je čelně napojen cihelným schodištěm. V oddělené části jsou základy bývalé novodobé stavby (bazén pro schovanky ?, horní bazén s přívodem vody - situace z roku 1875). Další schody jsou v cípu k výklenkovému prostoru a bývalé brance do prostoru při konventu.