1) chlévy 2) kolny 3) stáje 4) býv. lihovar 5) úřednická budova 6) drobné hospodářské budovy 7) stodůlka 8) barokní stodola nového klášterního dvora (mimo území NKP) Rozsáhlý areál hospodářského dvora severozápadně od prelatury sestává z chlévů, kolny, stájí, býv. lihovaru, úřednické budovy, drobných hospodářských budov, stodůlky a barokní stodoly. Velký hospodářský komplex se třemi podélnými objekty, budovy obklopují dvory pohledově otevřené směrem k prelatuře a na západě uzavřené budovou bývalého lihovaru. Hospodářský dvorec stával na území kláštera od jeho založení, stavba z přelomu 12. a 13. stol. V období gotiky rozšířeno. Za husitských válek dvůr pobořen. Výrazná přeměna započala od 17. stol. Opat Ondřej Troyer (1681-1699) zahájil modernizaci hospodářského dvora podle barokních provozních požadavků. V Troyerově díle pokračoval jeho nástupce Eugen Tyttl (1699-1738) a posléze opat Celestin Stoy (1738-1748). K poslední úpravě ze strany cisterciáků před zrušením kláštera došlo za opata Fortunata Hartmanna (1755-1779) v r. 1762. Po zrušení kláštera císařem Josefem II. v r. 1785 byly objekty udržovány, stejně tak i za kancléře Metternicha, který panství koupil v roce 1824. V letech 2010-2015 proběhla celková obnova areálu a zřízeno zde Centrum stavitelského dědictví Národního technického muzea.