Vchynicko-tetovský plavební kanál zahrnoval pro posílení možnosti plavby speciální vodní díla – osm umělých vodních nádrží zvaných klauzy či švele. Systém nádrží byl vybudován na horním toku Modravského a Roklanského potoka, čímž vznikl velice výkonný plavební systém umožňující těžbu a plavení dříví z dosud nevyužitých lesů a nepřístupných oblastí Šumavy do Otavy a odtud pak dále vnitrozemím až do Prahy. Z těchto nádrží byla podle potřeby vypouštěna voda a vzniklá přílivová vlna tak napomáhala dopravit polenové dříví do plavebního kanálu.