Kaple sv. Anny s křížovou cestou stojí v lokalitě Studenec poblíž hradu Rožmberk nad Vltavou. Kaple je osmiboká stavba s vysokou střechou, zakončenou lucernou a stříškou. Křížová cesta vede po okraji lesa a po lesní cestě od silnice vzhůru ke kapli. Zastavení křížové cesty jsou žulová, ve tvaru stély s nikou na umístění obrazů. Jednoduché přístupové schodiště z tesaných kamenných hranolů, bez zábradlí dochováno v jednom úseku poutní cesty. Žulová tesaná zastavení křížové cesty, vytvořená ve tvaru stély, složená ze dvou základních prvků - spodního soklového, mírně přesahujícího do šíře. Druhá část - střední a zároveň vrcholová, v níž je vytesána hlubší nika, ukončena vypjatým segmentovým obloukem, nahoře tato část završena nízkým hranolem, tvar vrcholu po stranách sleduje v profilu zaoblení niky. Nika je orámována rovnoběžným negativním pásem a plocha pod ní ozdobena u zastavení XII. a XIII. datací v ozdobném mělkém obdélném poli, ležatém - u ostatních většinou negativním linkou vytesán christogram IHS (na některých již málo zřetelný), na III. zastavení mariogram. Boční stěny jsou hladké. Zastavení V. je patrně z jiné ruky - je mírně odlišné - je vyšší, nika je mělká, segment méně vypjatý. Pod nikou V. zastavení je nečitelný letopočet. Rovněž zastavení č. XII. je odlišné, segment je nižší, naopak tělo kapličky je mohutnější, boční stěny jsou ozdobeny linkou tesaným obdélným polem s dovnitř projmutými rohy. Obrazy vkládané do niky byly malovány na plechových deskách. Na zastavení XI. datace AT 1777, na XII. DP 1777. Jednoduché přístupové schodiště z tesaných kamenných hranolů, bez zábradlí dochováno v jednom úseku poutní cesty. V roce 1670 vyzval farář Filip Halbritter z Rožmberka ctitele P. Marie k shromáždění darů na stavbu nové kaple ve Studenci, kam přicházeli poutníci ke svatému obrazu P. Marie, zavěšenému na stromě a koupali se v hojivé vodě a též ji pili. Toto místo se kromě německého jména Herrnlesbrunn zvalo také Maria Grün, nebo Pramen naší milé Paní. V roce 1679 byla udělena licence ke konání mší a kaple zasvěcena sv. Anně. Mnoho poutníků vykonalo svou cestu k poutní kapli, patronem se stal vyšebrodský cisterciácký opat. Od 18. století je v topografiích jmenována jako kaple Bolestné P. Marie, též na Kalvarii. V roce 1898 byla zničena ohněm; vystavěna znovu 1899 a vysvěcena. Dle záznamů v roce 1869 nechal hrabě Jiří II. Buquoy, majitel panství Rožmberk, nově vymalovat obrazy na zastaveních křížové cesty ke kapli. První dvě zastavení byla namalována od jeho dvorního malíře Siröbla. Další renovace obrazů a zastavení proběhla v r. 1877 a 1892.