V lesním komplexu Slavná hora – Kolomazná rozkládajícím se SZ od obce Dobešice se nachází několik mohylových pohřebišť, popř. samostatně stojících mohyl. Archeologické výzkumy a nálezy: V jedné z mohyl na předvrcholu Slavné hory byly v roce 1933 při sázení stromků nalezeny skleněné korále a bronzový náramek. Následný výzkum B. Dubského prokázal, že se jednalo o část pohřební výbavy halštatského hrobu, který byl nejspíše dodatečně vložen do starší mohyly. Hrob obsahoval 12 žlutých skleněných korálů s bílými a modrými očky, 14 modrých skleněných perel, dva bronzové náramky, bronzový kroužek a zlomky keramiky. Osamělá mohyla 1100 m SZ od kapličky v Dobešicích byla částečně narušena knězem J. Kotlínem v roce 1914 a studentem z Dobešic v roce 1931. Regulérní archeologický výzkum provedl v roce 1933 archeolog B. Dubský. Pod hlinitým mohylovým násypem obsahujícím rozptýlené zlomky keramiky se nacházel centrální kamenný kužel a věnec ze šikmo zapuštěných kamenů. Na severním okraji mohyly byl na úrovni původního terénu objeven žárový hrob uložený na plochých kamenech. Z dětského pohřbu se zachovaly částečné spálené zbytky lebečních kostí, jeho výbavu tvořily keramické nádoby, dvě bronzové jehlice a šest ozdobných puklic pocházejících patrně z opasku. Druhý pohřeb se nacházel ve střední části mohyly, spálené pozůstatky dospělé osoby byly rozptýleny na ploše 1 m?. Hrob obsahoval keramiku, dva široké bronzové náramky, zlomky dvou turbanovitých kruhů, falický symbol z parohoviny, část bronzové jehlice a ozdoby pasu. Z mohyly dále pochází fragment železného nože a kamenný brousek s otvorem pro zavěšení. Porušení mohyly lesními pracemi vyvolalo další výzkum mohyly a jejího nejbližšího okolí, který v letech 1963 – 1964 provedl dr. Beneš. V JZ části mohyly prozkoumal další dva pohřby – kostrový hrob ze střední doby bronzové obsahoval tři jehlice a další šperky, žárový hrob se zlomky keramiky patří do pozdní doby bronzové. Přímo pod mohylou a v prostoru V od ní bylo výzkumem zachycena sídlištní vrstva s ohništěm a kůlovými jamkami datovaná do střední doby bronzové, další sídlištní nálezy patří do halštatského a laténského období. 14 kusů mezolitické štípané industrie vyrobené z místního křemence a baltského pazourku indikují osídlení též ve střední době kamenné. uložení nálezů: Prácheňské muzeum v Písku (i.č. A 482-500, A 501-515, A 1115, A 1148), AÚ Plzeň (př.č. P 1/64-1 až P 1/64248)