Pilířek je téměř srovnatelný s pilířkem v Kamenné na Českobudějovicku. Neobyčejná a jedinečná je forma kaplice, vytvořená do podoby lucerny, velmi důležitý je způsob ukončení kaplice, kontinuálně stoupající do tvaru jehlance, z jehož uťatého vrcholu vyrůstají dvě příčná břevna. Dodávají celku naprosto výjimečné kontury a evokují tvar fiály. Díky této zachované části lze snáze domýšlet možná zakončení ostatních fragmentárních kaplic obdobného typu. Lucerna neobyčejně odlehčuje hmotu, je otevřena do tří stran, otvory jsou završeny útlým půlkruhem. Boží muka stojí směrem k Olšině a Malému Jeníkovu, kdysi provázela starou stezku z městečka, v jejíž poloze Na Stráži u hřbitovního kostela sv. Ondřeje postupně osada Strmilov vznikala. Strmilovská boží muka přinášejí i další velmi důležitý detail – na čelní straně dříku je vytesán v pozitivním reliéfu zřetelně čitelný znak cechu pekařského. Jeho tvar můžeme srovnávat kupříkladu s cechovním znakem na tympanonu jižního vstupu kostela sv. Maří Magdaleny ve Chvalšinách, kde je navíc tesána datace „1499“. Velmi podobné znaky také nalézáme na náhrobku přizděném k jižní stěně kaplanky v Horní ulici v Českém Krumlově a v odkryté malbě na vstupním průčelí domu čp. 63 v Kájovské ulici tamtéž. Tvar tohoto znaku byl zřejmě ustálen a je pro nás určitým vodítkem k dataci vzniku božích muk ve Strmilově ještě na samotný sklonek 15. století. Zároveň nalezené cechovní znamení podporuje naši domněnku, že objednavateli kamenných tesaných božích muk museli být příslušníci majetnější vrstvy obyvatelstva – zde byl objednavatelem nejspíš pekař ze Strmilova nebo snad celý cech pekařský – tehdy ještě nejspíš z Jindřichova Hradce.