zámek
Katalogové číslo
1000146595
Kraj
Jihočeský kraj
Okres
České Budějovice
Obec
Borovany
Část obce
Borovany
Katastrální uzemí
Borovany
Adresa
  • Borovany, Nádražní č.p. 181
  • Borovany, Nádražní č.p. 193
  • Borovany, Petra z Lindy č.p. 147
  • Borovany, Trocnovská č.p. 102
  • Borovany, Trocnovská č.p. 207
  • Borovany, Žižkovo nám.
  • Borovany, Žižkovo nám. č.p. 1
Typ
zámek
Kategorie
areál

Anotace

Bývalá prelatura, později zámek s hospodářským zázemím, je významným a neobvyklým příkladem stavebního typu francouzské zámecké architektury, zvaného „maison de plaisance“ na jihu Čech a zároveň významným příkladem pozdně barokní architektury v regionu.

Historický vývoj

Borovany byly nejspíše ve 12. století v majetku Vítkovců. Roku 1455 věnoval budějovický měšťan Petr z Lindy borovanský statek na založení augustiniánského kláštera. Za probošta Augustina Dubenského (1738 – 1774) byla v letech 1760 – 1770 vystavěna v sousedství dosavadního malého obydlí kanovníků nová budova prelatury. Po zrušení kláštera r. 1785 získal majetky klášterů třeboňského, borovanského a zlatokorunského kníže Jan Schwarzenberk, jehož rod pak užíval borovanskou prelaturu jako zámek. Schwarzenberkové drželi Borovany do r. 1932, po nich do r. 1945 Rosenaurové. Dnes náleží zámek městu. V letech 1765 – 68 nechal probošt P. Augustin Dubenský postavit novou prelaturu, čp. 1. Klášter zrušen Josefem II. r.1785 a prelatura, tzv. zámek koupili Schwarzenbergové, kteří jej vlastnili až do roku 1939, kdy jej koupilo město a zřídilo muzeum.

Popis

Rozsáhlý areál zámku čp. 1 se nachází v centru obce Borovany. Jižní stranu náměstí uzavírá areál bývalého augustiniánského kláštera s mohutnou budovou někdejší prelatury, později zámku.Významný a cenný urbanistický a architektonický prvek v obci. Areál zámku je tvořen vlastní budovou zámku, hospodářskými budovami a navazujícím parkem, který je ohraničen ohradní zdí ze tří stran. V areálu se nacházejí nechráněné objekty, které jsou znázorněny v mapě a vypsány v kartě.

Popis památkové hodnoty

Zámek, čp. 1 odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42 zákona č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči. Památková ochrana se vztahuje na část areálu dle rozpisu reidentifikace. Bývalá prelatura, později zámek s hospodářským zázemím je významným a neobvyklým příkladem stavebního typu francouzské zámecké architektury, zvaného „maison de plaisance“ na jihu Čech a zároveň významným příkladem pozdně barokní architektury v regionu. Výjimečné není jen architektonické a dispoziční řešení prelatury, ale také její štuková výzdoba průčelí, klenby, kamenná schodiště a cyklus nástěnných maleb s legendou sv. Augustina na stropě bývalého hlavního sálu. Nepostradatelnou součást představují hospodářské budovy, které vytvářejí původně funkčně související hospodářské zázemí a i přes řadu necitlivých užitných zásahů v druhé polovině 20. století si zachovaly zásadní urbanistickou, historickou a památkovou hodnotu. Zajímavým a hodnotným příkladem drobné architektury je zachovaná budova skleníku a altánu v zámeckém parku. Prelatura (zámek) vytvářejí spolu s upraveným středověkým konventem (farou) a kostelem urbanisticky a hmotově významný celek, který významně utváří nejen charakter jižní části náměstí, ale zároveň významně doplňují siluetu města při dálkových pohledech na město zejména od jihu a západu, při příjezdu od Českých Budějovic.

Stáhnout data v XLS

Digitální dokumenty (MIS)

Všechny dokumenty v MIS

Seznam pramenů/literatury

Všechny zdroje v evidenci NPÚ