Ústředním prostorem památkové zóny je mírně, částečně pravoúhlé náměstí, lemované kvalitní historickou zástavbou, jejíž určující charakter je ve skladbě, hmotě a průčelích objektů náměstí i navazujících ulic (Ostrovní, Aloise Hanuše, Českých bratří). V historické zástavbě náměstí se dodnes dochoval nejhodnotnější a nejpočetnější soubor patrových štítových poloroubených maloměstských domů s bedněnými štíty v Čechách (podsíňové domy č. p. 24, č. p. 30, č. p. 31, č. p. 81 a č. p. 83). Domy v Jablonném nad Orlicí představují ukázku zástavby, která byla typická pro všechna města a městečka na česko-moravsko-kladském pomezí, ale většinou již zanikla. Starší domy tohoto typu doplňují na náměstí i domy mladší a jako celek tvoří neobyčejně malebný soubor. Zděné stavby pocházejí výjimečně až z konce 18. století (č. p. 89), početnější jsou domy klasicistní (č. p. 31, č. p. 32) a historizující (č. p. 23, č. p. 29, č. p. 91). Jablonné nad Orlicí tak patří k vzácným případům, kde novodobý vývoj nepoznamenal negativně historické jádro, které si uchovalo kvalitní historickou zástavbu. Cenná a malebná jsou též mnohá stavení a domy na periferii historického jádra. Celkový obraz sídla doplňuje dominanta barokního areálu farního kostela sv. Bartoloměje se hřbitovní zdí a márnicí (doložen 1363), situovaného ve výrazné vyvýšené poloze, na kopečku nad městem, napojeného na historické jádro přímou cestou v ose jihozápadního nároží náměstí. Malé kompaktní jádro města následně prošlo poměrně výrazným růstem po stavbě železnice (1874), což podnítilo vznik průmyslu a nové zástavby situované mimo historické jádro (protější svahy a v údolí řeky).