Jádrem městské památkové zóny je velkoryse vyměřené náměstí čtvercového půdorysu s domy původně řazenými jednotlivě vedle sebe s průjezdy do dvorů, které byly později propojeny do souvislé zástavby. Hmotově tradiční štítově orientované domy se částečně dochovaly na horní straně náměstí na původních historických parcelách, západní strana náměstí byla v minulosti přestavěna novodobými velkoobjemovými objekty. Domy na dolní straně náměstí byly postaveny po požáru města roku 1896. Uprostřed náměstí stojí špalíček tří budov, kterému dominuje Stará radnice. Plocha náměstí je doplněna prvky drobné architektury – mariánský sloup, socha sv. Jana Nepomuckého, pranýř a kašna. Charakteristická pro MPZ Valašské Klobouky je drobná předměstská zástavba, která postupně rostla nejen kolem náměstí, ale i podél převládajících komunikačních tras v ulicích Kopec, Brumovská, Koželužská a Žaboskřeky. Dominantou města je kostel Povýšení sv. Kříže. Areál kostela doplňuje velkorysá fara s kaplankou a rozlehlým hospodářským dvorem. Další dominantou města je třípatrová trojkřídlá budova gymnázia, která se uplatňuje i v dálkových pohledech vedle kostelní věže. Výjimečnou památkovou hodnotou je ve Valašských Kloboukách řada památkově chráněných roubených valašských chalup – č.p. 7 (Pivečkova dřevěnice), č.p. 10 (Janíkova dřevěnice), č.p. 11 (Kosenka) a chalupa č.p. 62. Valašské Klobouky jsou rodištěm významného architekta Huberta Gessnera, autora Brattmanovy vily č.p. 116, obytného domu U Slunce č.p. 177 a tzv. Hornova domu č.p. 189, který je dnes budovou radnice. Tyto objekty tvoří součást nejhodnotnějšího stavebně architektonického fondu města.