Městská památková zóna Zlín byla vyhlášena v roce 1990 a její rozloha dosahuje cca 430 hektarů. Svým rozsahem tak patří mezi největší zóny v ČR. Nejstarší osídlení se dle archeologických nálezů váže k tzv. horní osadě u kostela z první poloviny 13. století. První písemná zmínka pochází z roku 1322. Osídlení prostoru kolem dnešního náměstí, které sídlištní celek uzavřelo, vzniklo v poslední čtvrtině 15. století. Současná zástavba je situována v údolí řeky Dřevnice, tekoucí směrem z východu na západ, a na přilehlých svazích. Zástavbu lze členit na nejstarší historické objekty, například zámek s přilehlým parkem, kostel sv. Filipa a Jakuba, ojedinělé historizující stavby z konce 19. století - bývalá Měšťanská škola či Záložna a pozdější zástavbu z 20. století. Nejvíce početná a architektonicky i urbanisticky specifická je etapa staveb spojená s rozvojem místní obuvnické firmy Baťa na začátku 20. století. Jedná se jak o objekty továrního areálu, poměrně rozlehlou zástavbu kolonií dělnických domků různých typů, tak i další stavby občanské, vzdělávací i obchodní funkce. Charakteristické je zejména užití režného cihelného zdiva a u etážových budov pak jeho kombinace s železobetonovou monolitickou skeletovou konstrukcí a velkoplošnými okny. Tovární areál je situován na západní straně od centra města a jeho převážná část je i součástí MPZ. Jeho součástí je i ikonická výšková budova č. 21, tzv. mrakodrap. Areál je urbanisticky tvořen systémem pravoúhlého uličního rastru a svým průmyslovým charakterem tvoří protiklad k blízkému zahradnímu obytnému souboru drobné zástavby zděných domků čtvrti Letná, využívající přirozené konfigurace svažitého terénu. Jedním z nejvíce urbanisticky i architektonicky cenných prostor je tzv. Gahurův prospekt, tvořený volnou osou lemovanou budovami internátů a vrcholící objekty studijních ústavů a centrálním Památníkem Tomáše Bati. Zástavba města se ale neomezuje pouze na tzv. Baťovskou architekturu. Je tvořena i dalšími kvalitními objekty z této doby a následně i poválečnou moderní zástavbou. Typické jsou např. soubory výškových obytných budov tzv. Morýsových a Věžových domů, obytný soubor domů na Obecinách či první realizace panelových domů v republice na Benešově nábřeží, jejichž předobraz lze vystopovat již u realizací půldomků poslední etapy na Lesní čtvrti.