Strojovna hlavního těžního stroje je postavena jako srostlice dvou nestejně velkých částí podélnými stranami vedle sebe, takže tvoří půdorys tvaru L. Plášť budovy je v hrázděném červeném režném zdivu, vyplňujícím ocelovou nosnou konstrukcí na betonovém soklu. Fasády jsou prolomeny dvojicemi oken s ocelovým rastrem a obloukovými záklenky, vnitřní rámy jsou dřevěné, pevné rámy tvoří nosná ocelovou konstrukci. Objekt je krytý nízkými sedlovými střechami, dnes s asfaltovou lepenkou. V jihozápadních štítových stěnách jsou umístěna dvoje ocelová dvoukřídlá vrata, z nichž jedna jsou přístupna po druhotně osazeném ocelovém schodišti s podestou. Vstup z jižní strany tvoří pravděpodobně původní dřevěné dvoukřídlé dveře, přístupné po betonovém schodišti. V severním štítu větší části je otvor pro lana, dnes opatřený ocelovými dvířky. Vevnitř je patro členěno společnou stěnou obou částí na dva halové prostory s otevřenými ocelovými příhradovými krovy. Ve větším z nich (severním) byl umístěn elektrický těžní stroj (kulturní památka),v r. 2013 poničený a následně odstraněný. Prostupy do podzemního patra základů strojů byly zakryty. V interiéru je dochováno dřevěné podbití podhledu z profilovaných desek a ocelové zábradlí schodiště do patra základů strojů. V r. 2012 proběhla oprava obvodového pláště, v r. 2013 obnova zbytku objektu (srovnání a doplnění podlah, ošetření podhledů a krovů, repase a přesklení oken, oprava dřevěných dveří, repase venkovního betonového schodiště aj.). Počítá se s jejím využitím.