Jámová budova vtažné jámy (č. 1) je zděný, omítaný halový objekt na přibližně čtvercovém půdorysu s kamenným soklem, krytý nízkou sedlovou střechou, orientovanou východ (k trati) – západ (k hlavní areálové komunikaci). Tříosé fasády mají (původně ocelová průmyslová) okna s obloukovými záklenky ve dvou řadách nad sebou. Dnes jsou většinou zazděna, částečně zazděna nebo vyplněna skobetonovými tvárnicemi a podobně. Fasády jsou členěny korunní a patrovou římsou, lizénami, zubořezy a pilastry, okna lemovaná plastickými šambránami s klenáky. Ve štítu západní stěny je v plastickém kruhu umístěn hornický znak (kladivo a mlátek). Střední osa jižní fasády je obsazena ocelovými vraty. Lisény jsou ve spodní části zesíleny ve zpevňující pilíře. Na fasádách jsou patrny stopy provozu – ocelové traverzy se zbytky konstrukcí a druhotně proražených a zazděných otvorů, zbytky kabelových lávek apod. Středem budovy prochází dřík ocelové vzpěrové těžní věže s nýtovanou konstrukcí, postavené nad ohlubní dnes zasypané jámy. Podlouhlá plošina lanovnic je krytá ocelovou stříškou. Obě vzpěry jsou z mohutných ocelových nosníků, kotvené v železobetonových patkách směrem ke kotelně (od trati). Dřík věže je oplechován. Po jeho vnější obvodu vede úzké ocelové schodiště, přibližně v polovině výšky nad hřebenem střechy budovy je opatřeno ochozem se zábradlím. Uvnitř jámové budovy zůstaly zachovány ocelové plošiny a podlahy pater, umožňující přístup ke klecím výtahu, schodiště bylo demontováno. Od r. 2015 je plánovaná obnova, která má vrátit budově původní charakter, ale s dochovanými stopami stavebního a technologického vývoje.