Kostel sv. Kateřiny v severní části obce je přibližně orientovaná, zděná a omítaná stavba na půdoryse latinského kříže, jejíž výslednou podobu určily přestavby z let 1800 a 1910-11. Kostel staršího založení byl jednolodní podélnou stavbou ukončenou odsazeným presbytářem s rovným závěrem, k jehož epištolní straně přiléhala pravoúhlá přízemní sakristie. Hmotu kostela zpevňovaly opěráky, v průčelí stála dřevěná věž. Ta byla dle projektu těšínského stavitele Josefa Drachného nahrazena r. 1800 zděnou a záhy na to (do r. 1803) byla zaklenuta i dříve plochostropá loď. V letech 1910-11 následovala zásadní přestavba dle projektu těšínského stavitele Ludvíka Kametze, která v místě odbouraného presbytáře dostavěla kostel do půdorysu latinského kříže, jehož pravé rameno transeptu zahrnulo starší sakristii. Nový presbytář s rovným závěrem získal okosená nároží a na epištolní straně přibyly pravoúhlé přístavby sakristie a kaple Božího hrobu, svírající mezi sebou transept. Vzniklý prostor navázal zastropením na klenbu lodi pruskými plackami mezi pasy, přístavby zůstaly plochostropé. Bíle líčené hladké fasády kostela člení okrový sokl a modře provedené profilované římsy, spolu s modrými šambránami rámujícími obdélná okna s půlkruhově stlačenými záklenky. Jihozápadní trojosé průčelí navíc architektonicky člení mělký středový rizalit věže, která pak v celém objemu vystupuje nad obloukově vypjatou korunní římsou. Na osu průčelí je situován pravoúhlý pískovcový portál zdobený po stranách profilací. Ve vstupu jsou osazeny novoklasicistní dřevěné dvoukřídlé rámové dveře s tmavě hnědým lazurním nátěrem. Dveřní křídla jsou dělena do tří polí, jejichž výplň je skládána do kosočtverce s centrální stylizovanou růžicí. Styk křídel kryje tordovaná klapačka. Na portál nazuje shodně profilovaná štukatura okrové okenní šambrány, která vymezuje kovové okno s díly čirého skla a obvodovým pásem drobnějších strukturovaných žluto-hnědých skel. V okenním parapetu je zapuštěna obdélná mramorová deska s rytým nápisem: Jeżeli Bóg znami, / kt?ż przeciwko nam? / Św. Pawel do Rzymian 8. 31. // Po stranách centrálního okna jsou umístěna dvě analogická okna. Následuje hranolová věž, k jejíž patě se přimykají konkávně tvarovaná ramena atikového štítu s profilovanou římsou zakončenou na věži volutou. Atika původně nesla dekorativní vázy. Věž je ve spodní části prolomena jedním oknem a v úrovni zvonového patra pak okny ze všech stran. Výplň oken zvonového patra tvoří kovové žaluziové okenice. Nad záklenkem horního okna v průčelí je instalován kruhový ciferník hodin. Věž zakončuje vlastní profilovaná korunní římsa, nad níž se zvedá komolý jehlan střechy s okosenými nárožími, nesoucí zvonovou helmici zavrcholenou lucernou s cibulí a malou bání. Zcela ve vrcholu je makovice a kříž. Boky kostelní lodi stále zpevňují dva páry opěráků, a zatímco evangelijní stranu prosvětluje plný počet oken - dvě v lodi, jedno větší v transeptu, dvě v presbytáři, na epištolní straně byla okna s ohledem na přístavby redukována. Menší kapli Božího hrobu prosvětluje jedno a větší sakristii dvě okna. Dovnitř otvíravá dřevěná dvojitá půlkruhová okna přístaveb jsou členěná do písmene T a z exteriéru zajištěná mřížemi. Sakristie je zpřístupněna od západu dřevěnými dvoukřídlými dveřmi zjednodušené podoby než na průčelí. Ke vstupu směřuje kamenné schodiště s 5 stupni, zajištěné po pravé straně železným historizujícím zábradlím. Kostel zakončují valbové střechy kryté falcovaným plechem. V místě křížení střech lodi a transeptu je vsazen polygonální sanktusník. Hřeben střechy presbytáře je následně snížen. Střechy přístaveb na epištolní straně dosahují po úroveň korunní římsy kostela. Nad východní roh sakristie vystupuje komín. Interiér: Předsíň v podvěží je zaklenuta plackovou klenbou a předělena zádveřím z částečně prosklené dřevěné fládrované příčky nejspíše z počátku 20. století. Po její severní straně se nachází novodobou dřevěnou příčkou oddělený menší prostor se zpovědnicí, zaklenutý rovněž plackovou klenbou, a na protější straně schodiště na kruchtu, do krovu a věže. Z podvěží se prochází širokým obloukem do lodi, jejíž západní pole obsahuje hudební kruchtu. Stávající kůr byl instalován mezi léty 1900-1901, má rovnou plnou poprseň členěnou pilastry a je nesen dvojicí litinových sloupů. Obsahuje 10-ti rejstříkové varhany z roku 1901 od firmy Bratři Riegrové. Interiér kostela je v podélné ose zaklenut pěti poli plackové klenby mezi pasy, přičemž dvojice klenebních polí ve starší lodi je po obvodu navíc dekorována plastickým rámem. Ramena transeptu jsou zaklenuta kolmo orientovanými menšími plackami. Zatímco klenby v lodi dosedají na přízední pilíře s římsovými hlavicemi, počínaje transeptem dosedají na pouhé pilastry. Presbytář se za křížením lodí otevírá v celé šířce, výškově je jeho východní pole odděleno třemi stupni. Liturgický prostor byl v rámci pokoncilních úprav necitlivě modernizován. Novodobý řečnický pult a oltářní stůl doplňuje namísto hlavního oltáře dřevěný obklad stěn vytažený v závěru po klenbu, jež nese jednotlivé plastiky Ukřižovaného Krista, Panny Marie a sv. Jana. Další světecké figury jsou pak zavěšeny na stěnách, přičemž ani v lodi nezůstaly žádné boční oltáře. Při vstupu do presbytáře se na evangelijní straně nachází přenesená movitá kulturní památka r.č. 38-177 – zvon. Proti němu se na epištolní straně vstupuje do sakristie. V pravoúhlé zárubni jsou osazeny dvoukřídlé, dodatečně prosklené fládrované dveře. Obdobné dveře, ale s plnými křídly, jsou v sakristii využity jako vnitřní pár dveří směřující na venkovní schodiště. V kostele by se dle literatury měla nacházet již prázdná rodinná hrobka/krypta barona Adama Borka z Roztropic a Tvorkova zemřelého r. 1694. Na podlaze je dnes položena zřejmě cementová maloformátová dlažba okrové barvy s kobercovým vzorem. V centru oktogonálních dlaždic jsou hnědé či šedé květy, obvod je rámován bordurou s meandrem. V sakristii se nachází pozdější, rovněž cementová dlažba, střídající nakoso ložené žluté a šedé dlaždice. V kapli Božího hrobu je dlažba kamenná, v provedení černo-bílé nakoso ložené šachovnice. Interiér kostela je vylíčen světle žlutou barvou s bíle vytaženými architektonickými články. (Mgr. D. Alterová, NPÚ,ú.o.p. Ostrava, 2007)