1000016252 - plavecký stadion a socha Odpočívající plavec
katalogové číslo
1000016252
název
plavecký stadion a socha Odpočívající plavec
kraj
Jihočeský kraj
okres
České Budějovice
obec
České Budějovice
část obce
České Budějovice 1
katastrální uzemí
České Budějovice 1
adresa
Sokolský ostrov č.p. 402/4
typ
stadión; socha
kategorie
soubor
památkově chráněno od
5. 9. 2017
existující
ano

anotace

Plavecký stadión z let 1966 - 1971 od Bohumila Böhma má unikátní technicky náročnou lanovou konstrukci zavěšené střechy. Stadión se díky technickému řešení střechy řadí k evropským významným sportovním stavbám.

historický vývoj

Plavecký stadion začal navrhovat tým architektů vedených Bohumilem Böhmem již v roce 1958, avšak jeho realizace proběhla až daleko později až v letech 1966-1971. V letech 1995–1998 byl plavecký stadion rekonstruován. Průvodní okna plovárenské haly byla nahrazena zrcadlivými modrými skly. K nízkému křídlu byl přistavěn nevhodný vstupní portikus spojený s altánem. Dlouhé křídlo bylo částečně stavebně upraveno, na jih bylo prodlouženo o drobnou přístavbu k dětskému bazénu. Na západní straně byla vybudována terasa a na severní straně schodiště. V interiéru byla mimo jiné částečně upravena dispozice vstupního prostoru a malého bazénu. Ve vstupním prostoru byly mozaikové obklady nahrazeny velkoformátovými dlaždicemi a hliníkové rámy v prosklení bazénové haly byly nahrazeny plastovými. V roce 2016 byl znovu vykachličkovaný velký plavecký bazén, byla tak obnovena dlažba bazénu pocházející z rekonstrukce v letech 1995-98.

popis památkové hodnoty

I přes změnu prosklení a další částečné úpravy zůstává plavecký stadion v Českých Budějovicích jedinečným dokladem vývoje konstrukčního i provozního řešení sportovního objektu v Čechách, jehož úroveň patřila ve své době k evropské špičce, a cenným architektonickým počinem. Plovárenská hala je unikátní svou technicky náročnou konstrukcí zavěšené lanové střechy. Užití takovéto konstrukce bylo v roce 1958, kdy byl plavecký stadión navržen , aktuální ve světovém měřítku. První střecha tohoto typu byla realizovaná jen několik let předtím pro veletržní halu v Raleighu v Severní Karolíně (1950-1953). Řešení budějovické plavecké haly není pouhou nápodobou haly v Raleigh, je určitým transformováním její podoby. Oproti americké hale má budějovická zavěšená střecha podobu plynulého prstence, ne tedy křížících se šikmých oblouků. Oblé boční stěny ve spojení s průběžným prstencem střechy udávají stavbě elegantní, plynulý tvar. Také svým moderním řešením provozu a vnitřním uspořádáním patřil plavecký stadion k evropské špičce. Stavba stadionu se vyrovnávala s nejnovějšími předpisy Mezinárodního plaveckého svazu (FINA), které určovaly například parametry bazénů pro mezinárodní soutěže, intenzitu osvětlení atd. Plavecký stadion byl vybaven třemi různě funkčními bazény, tribunou, zázemím pro přenášení záznamu ze soutěží a mnoha službami. Architektu Böhmovi se podařilo navrhnout velice elegantní stavbu, která je urbanisticky zdařile zakomponovaná do svého okolí. Plavecký stadion patří k nejzásadnějším dílům tvorby předního jihočeského architekta, který je úrovní své tvorby souměřitelný s předními tvůrci architektury v Čechách. Svými realizacemi se Böhm směle vyrovnával s vývojem západní architektury a návrhem plaveckého stadionu se pohyboval přímo ve světovém měřítku. Jedna ze staveb, na které se zásadně podílel – českobudějovický Koldům, je již několik let kulturní památkou. Projekt i stavba plaveckého stadionu byly oceňovány doma i v zahraničí. V celostátní přehlídce architektonických prací za léta 1958–1959 získal projekt plovárny čestné uznání. Realizace stadionu byla ohodnocena III. cenou v celostátní přehlídce architektonických prací za léta 1970–1971. Již během stavby se stala plovárna předmětem zájmu i Mezinárodní akademie pro plavectví (IAB), která si vyžádala podklady pro její publikování ve svém odborném časopisu Sport+Bäderbauten a knize Bäder. Plavecký stadion v Českých Budějovicích byl publikován v současné době v zásadních literatuře týkající se dějin naší architektury: Radomíra Sedláková – Pavel Frič, 20. století české architektury, Praha 2006, s.170-171 . – Oldřich Ševčík – Ondřej Beneš, Architektura 60. let, Praha 2009, s. 240-241. – Rostislav Švácha (ed.), Naprej! Česká sportovní architektura 1567-2012. Praha 2012, s. 212-215. Význam plaveckého stadionu ocenila i speciální Komise pro ochranu památkového fondu vzniklého ve 2. polovině 20. století Národního památkového ústavu, sestávající se z předních historiků a teoretiků architektury v České republice a doporučila stadion k navržení za kulturní památku. Komise zhodnotila tento objekt ve svém odborném stanovisku takto: „Komisí bylo jednomyslně doporučeno navržení plaveckého stadionu k individuální ochraně. Architekt Bohumil Böhm sledoval soudobé nejmodernější trendy. Stadion představuje absolutní špičku v oblasti sportovních staveb, vyniká architektonickou čistotou a estetikou, je dokladem technické vyspělosti, použity byly náročné konstrukce. Nosné konstrukce by měly být jednoznačně předmětem památkové ochrany.“ (NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích, spisovna, Stanovisko Komise pro ochranu památkového fondu vzniklého ve 2. polovině 20. století Národního památkového ústavu, čj. NPÚ-310/24526/2016.). Soubor odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42 zákona č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

stav zachování památkové hodnoty

Stavebně technický stav plaveckého stadionu je dobrý. Plavecký stadion v Českých Budějovicích slouží stále svému účelu.

popis

Kompozici plaveckého stadiónu tvoří plovárenská hala oválného půdorysu, před níž je předsazeno dlouhé nízké křídlo s dětským bazénem, šatnami a zázemím. Nově bylo v letech 1995-1998 při rekonstrukci plaveckého stadionu dlouhé křídlo částečně stavebně upraveno, na jih bylo prodlouženo o drobnou přístavbu k dětskému bazénu, na západní straně byla vybudována terasa a na severní straně schodiště, dále byl ke křídlu přistavěn nevhodný vstupní portikus spojený s altánem. Plovárenská hala je unikátní svou technicky náročnou konstrukcí zavěšené lanové střechy. Konstrukci střechy tvoří dva spojené železobetonové oblouky, do kterých je ukotvená síť lan. Z oblouků je zatížení přenášeno do dvou železobetonových prohnutých stěn. Dalšími nosnými prvky jsou subtilní železobetonové sloupy. Zavěšená lanová konstrukce střechy plovárenské haly má rozpětí 54 x 64 m . Užití takovéto konstrukce bylo v roce 1958, kdy byl plavecký stadión navržen , aktuální ve světovém měřítku. První střecha tohoto typu byla realizovaná jen několik let předtím pro veletržní halu v Raleighu v Severní Karolíně (1950-1953).

Památková ochrana

Digitální dokumenty (MIS)

Všechny dokumenty v MIS

Zobrazení na mapě

Definiční a přírůstkové body

Lokality

  • Kód CZ 2033, České Budějovice, město statutární, České Budějovice 1, České Budějovice, Jihočeský kraj
  • Kód CZ 2034, Vnitřní Město, hl. městská čtvrť, České Budějovice 1, České Budějovice, Jihočeský kraj

Regiony

Informační systém o archeologických datech (ISAD)

Seznam pramenů/literatury (Carmen)

stáhnout data v .xls