1000020787 - kostel sv. Josefa
katalogové číslo
1000020787
název
kostel sv. Josefa
kraj
Ústecký kraj
okres
Ústí nad Labem
obec
Ústí nad Labem
část obce
Předlice
katastrální uzemí
Předlice
adresa
Hrbovická
stupeň památkové hodnoty
hodnotný
význam památkové hodnoty
národní
typ
stavby občanské; sakrální stavby, obřadní místnosti; kostel
druh památky
stavba-budova
kategorie
objekt
existující
ano
zpřístupnění objektu
ne
sloh
novogotika; bruselský styl
specializace
moderní architektura

anotace

Kostel byl spolu s farou postaven v roce 1906 v nově vznikající čtvrti jako katolická protireakce na německé národovecké a protestantské hnutí „Los von Rom“. Jde o solitérní centrálu s půlkruhovým presbytářem.

dějiny

Kostel vznikl z místní potřeby nově vznikající čtvrti, ale též jako katolická protireakce na německé národovecké a protestantské hnutí „Los von Rom“. Konkrétní úsilí o výstavbu začíná v roce 1902, patrně největší částkou na výstavbu přispěl mimo jiných zejména Bonifatiusverein (z Innsbrucku, Vratislavi, Paderbornu, Prahy), dodnes funkční katolický misijně podpůrný spolek. Hraběnka Silva-Tarouca Nosticová věnovala stavební místo. Projekt pochází z roku 1905, téhož roku byl položen i základní kámen a bylo započato s výstavbou. Ke kostelu i faře jsou dochovány původní plány (spisový meziarchiv, pod č. p. fary), prokazují autorství Matěje Blechy. Úvahy o velikosti a tvaru kostela dokumentuje dochovaný plán s delším obdélným půdorysem a věží (Muzeum města Ústí n. L.), rovněž perspektivní kresba stávající hmoty s přidanou věží polygonální (ilustrace článku E. Grobheisera, zde je však otázkou, zda nejde o naivní fantazii autora). Pamětní spis hovoří dokonce o dvou věžích. Nakonec vznikla z důvodu úspory stavba bez věže, centrální, s hlavním akcentem sanktusníku nad křížením. Podle nadpisu na plánu byla chápaná jako provizorium, nejspíše se tedy počítalo s pozdější dostavbou věže. Kostel byl vysvěcen roku 1906. Interiér byl poté postupně doplňován (1907 výmalba, 1911 křížová cesta, 1929 mariánský oltář atp.). Otázkou je datace soch. Některé odpovídají tematicky popisu oltářů v pamětním spisu (např. oltář se sochou sv. Josefa , misijní kříž , mariánský oltář , oltář Božského Srdce Páně , socha sv. Antonína ), jiné chybí (oltář se sochou sv. Kiliána , socha sv. Terezie od Ježíška, socha sv. Judy Tadeáše, Boží hrob). Například sv. Wolfganga spis nezmiňuje, ale je evidentní jeho příbuznost s ostatními sochami, navíc drží v ruce model předlického kostela. Je tedy v podstatě vyloučené, že by sem byl přesunut z kostela jiného. Leda že by šlo o sv. Kiliána, předlického patrona, tomu však neodpovídají užité atributy. U Ukřižovaného navíc nelze vyloučit starší původ (snad barokní?). Ze spisu navíc vyplývá, že sochy byly pořizovány postupně, pětice soch ale působí jednotným dojmem. Nová vrstva interiéru je spjata s působením biskupa Karla Otčenáška a tehdejší neoficiální přítomností (tajným klášterem) Saleziánského řádu. Tuto etapu přestavby z roku 1971 dokládají (na trmické faře dochované) kresby návrhu interiéru z ruky Františka Peňáze.

popis památkové hodnoty

Kostel je navržen poměrně významnou pražskou kanceláří Matěje Blechy. Od roku 1903 v této kanceláři navíc působil architekt Emil Králíček /ovlivněný v té době J. M. Olbrichem/ (později ho světově proslavily jeho kubistické stavby), je dobře možné, že je spoluautorem. O počínajícím kubismu (nebo spíše geometrické secesi či art deco) snad lze hovořit u okének kostelních dveří. Pozoruhodný je ve městě ojedinělý koncept kostela jako centrální stavby, je tak dobře rozpoznatelným symbolem Nových Předlic. Z původního mobiliáře je patrně nejzajímavější zvon ze známé dílny Grassmayrů, a též reliéfy křížové cesty zhotovené podle pozdního nazarénského malíře Martina Feuersteina, které zařazují stavbu do širšího evropského dobového kontextu. V roce 1971 přibyla v interiéru zásluhou biskupa Karla Otčenáška a tajného kláštera Saleziánů nová vrstva od akademického malíře Františka Peňáze v duchu II. vatikánského koncilu. Její tvarosloví je slohově zařaditelné jako měkký modernismus (brusel), v severních Čechách je takto ucelená realizace sakrálního interiéru v duchu „zlatých let šedesátých“ zcela ojedinělá.

stav zachování památkové hodnoty

Stavebně technický stav kostela je zatím poměrně dobrý. Čučky ve tvaru kamenných křížů podléhají degradaci a musely být zajištěny sítí. Zatékání skrz dožívající střešní krytinu nedávno způsobilo lokální poškození výmalby klenby a oslabuje její skořepinu. Vlhkost zdí odspodu je asi dlouhodobou záležitostí. Nejhůře je na tom přístavek sakristie, kde zatéká masivněji. Inventář je rovněž v ucházejícím stavu. Varhany jsou údajně dosti poškozené neodborným laděním a intonací. Fládrovaná imitace mramoru se z betonového mobiliáře a omítaného soklu působením vlhka místy odlupuje.

popis

Kontext, hmota, dispozice. Kostel byl stavěn jako jeden areál společně s farou v nově vznikající čtvrti. Jde o solitérní centrálu, přibližně orientovanou. K ní je přidružena na západě předsíň, na východě kruhově zakončený presbytář, vedle něj k severu nízká sakristie. Prostředí kostela dotváří samostatná fara. Jde o srostlici dvou hmot, která působí jako řadový domovní blok. Vytváří kostelu „pozadí“, spolu s ním tvoří drobné náměstíčko. Konstrukce. Kostel je zděný, omítaný. Dřevěný krov kostela, kromě krytiny a věžičky se zvonem, nese též skořepinu iluzivní vnitřní klenby, která je na něm zavěšena. Exteriér. Pro stavbu bylo užito neogotické tvarosloví. Kostel má v nárožích dvojstupňové opěráky. Portál hlavního západního vstupu je spíše pozdně secesní (norimberský). Boční portály mají svrchu svazkové ostění, podpírané neorománskými sloupky, nad ním tři pole s reliéfními kružbami. Vše završuje na severu i jihu kruhově zaklenuté vitrážové okno dělené prostými kamennými kružbami, a to na dva lomené díly, střední zaoblený a kruh. U přechodu zdi do štítu jsou po stranách drobné slepé čtyřlisté rozetky. Začátky náběhů štítů jsou zdůrazněné lehce vykonzolovanými uchy a vrchol nadstavěn drobnou atikou s kamenným čučkem ve tvaru kříže. Ve štítech jsou sdružená trojitá okénka. Osmiboká věžička má „trnovou korunu“ štítků nad arkádou lucerny a jehlanovou stříšku ukončenou na knoflíku křížem, jehož střed obepíná kruh.

Digitální dokumenty (MIS)

Všechny dokumenty v MIS

Zobrazení na mapě

Definiční a přírůstkové body

Lokality

  • Kód CZ 51427, Nové Předlice, urbanizované sídlo, Předlice, Ústí nad Labem, Ústecký kraj

Regiony

Informační systém o archeologických datech (ISAD)

Události

  • návrh interieru - 1971

    umělec: Peňáz František1

Využití

  • náboženské účely

stáhnout data v .xls