Hrobka se nachází přímo vedle hřbitovní kaple na její severní straně, „po levici“. Na jižní straně, „po pravici“, se nachází hrobka Fritze Wolfruma, syna Carla Friedricha, což podtrhuje nejvyšší význam tohoto rodu. Monumentální vyznění gradující symetrické kompozice hrobky umocnil autor jejím osazením na osu jednoho z chodníčků. Centrální půdorysně čtvercová vertikála o čtyřech pilířích je završena (zvnějšku stupňovitou) kopulí. Závětří vytváří zezadu vystavěná zeď, v nárožích do čtvrtkruhu zaoblená. Jen nepatrně svažitý terén je srovnán tak, že jihovýchodní nároží pochozí desky je zapuštěné pod terén cca o 10 cm, severovýchodní vystupuje nad terén o cca 40 cm. Stavba je v podstatě otevřeným altánem či baldachýnem s přidruženými komorními prostory po stranách. Podzemní pohřební komoru lze tušit s jistotou pod centrální částí, zda jsou pohřební komory i pod záhonky v bočních závětřích, nelze bez zásahu ověřit. Celá stavba je zhotovena z přesně opracovaných pískovcových kvádrů včetně zaklenutí kupole, které je otevřené, viditelné odspodu. Zde je rovněž viditelný kovový prvek o dvou drátech, snad zbytek ztužujícího táhla. Objekt má díky povrchovému zvětrání kamene a řasám černozelenou patinu. Baldachýn podpírají pilíře v dolní partii soklově rozšířené, v horní partii přecházející volně do kruhových záklenků akcentovaných vystouplými klenáky. Nad čelním klenákem je umístěna kartuš obepnutá festonem. Vše rámuje do nízkého štítku vzedmutá římsa, po stranách již bez kartuší, zezadu i římsa chybí. Pilíře mají sražené rohy přizdobené v horní partii vejcovcem. I pod římsou je pruh vejcovce, místy výrazně zeleně patinovaný, což naznačuje přítomnost mědi. Pilíře nad římsou vrcholí kamennými vázami při pendentivech. Zvnějšku osmiboká kupole má podstavec článkovaný čtyřmi směrem k vrcholu ustupujícími prstenci. Zadní stěna hrobky je hladká, ač sparořez kvádrů propisuje její strukturování v líci. Její dopředu vytočená ramena jsou z čela zakončená pilířkem s přisazenou volutou. Na patě obou volut je nápis, na levé kameníka (R. Burghart Granitwerk Brüx), na pravé architekta (Architekt A. Mogyorosy). Z vnitřní lícové strany jsou ke stěně přisazeny kamenné lavičky, na každé straně dvě. V úrovni poprsně je stěna architektonizována nikami mezi pilířky (slepou balustrádou). Několik nik sloužilo pro umístění nápisů. První nika vpravo se zbytky nápisů nese jména dětí Carla Friedricha: Gertrud 19. 2. 1869 – 25. 3. 1873, Bertha 17. 1 1871 – 17. 4. 1871, Hermine 30. ?. 1876 – 19. 11.1876, Elfriede 17. 11. 1878 – 19. 2. 1881. V poslední nice v řadě vpravo jsou zbytky nápisů se jmény dětí Carla Georga: Luise 2. 8. 1852 – 2. 4. 1854, Sofie 8. 10. 1856 – 1857. Nápisy v dalších nikách jsou zcela nečitelné. Střední část stěny mezi pilíři baldachýnu je vyšší s nápisem „Selig sind, die da Leid tragen, denn sie sollen getröstet werden" (Blahoslavení lkající, neboť oni potěšeni budou; Matouš 5:4), se jménem investora hrobky a jeho manželky (Carl Friedrich Wolfrum 24. 11. 1842 – 14. 11. 1924, Hermine Wolfrum, geb. Eckelmann 1851–1934). Na pilířích po stranách bývaly přichyceny desky předchozí generace, zakladatele rodu a jeho manželky, dnes jsou již snesené. Pod baldachýnem je zvýšená, z čela kruhová plocha s obdélným náhrobním kamenem. Z boků mezi pilíři bývaly zavěšené branky na dodnes dochovaných kovových plůtkových bočnicích s panty.