1321000032 - vila továrníka Přibyla
katalogové číslo
1321000032
název
vila továrníka Přibyla
kraj
Středočeský kraj
okres
Kladno
obec
Slaný
část obce
Kvíček
katastrální uzemí
Kvíc
adresa
K. H. Borovského 74
stupeň památkové hodnoty
hodnotný
význam památkové hodnoty
národní
typ
vila
kategorie
areál
památkově chráněno od
22. 11. 2018
existující
ano
zpřístupnění objektu
ne
sloh
historismus; romantismus; moderní

anotace

Jednopatrová vila nepravidelného a velmi členitého půdorysu je spolu s parkem součástí areálu obehnaného ohradní zdí s branami, vzniklého v letech 1939 - 1940 snad podle projektu Vilibalda Hiekeho. Vila je charakteristická svými romantizujícími prvky.

dějiny

Přádelna ve Slaném byla od poloviny 19. století, ovšem na jiném místě (v Ouvalské ulici). Od roku 1874 ji vlastnila firma Basch a de Liser. Kolem roku 1900 továrna vyhořela a nová byla vystavěna na zelené louce v městské čtvrti Malá Kvíc. Pro tehdejšího majitele Honoré de Lisera ji v roce 1902 projektovala specializovaná curyšská firma Séquin & Knöbel (plány se dodnes nacházejí v SOA Praha i ve stavebním archivu města Slaný) a stavbu realizoval slánský stavitel Václav Havránek. Jednalo se o čtyřpodlažní budovu, která byla v následujících letech vybavena moderní technikou (např. parní stroj Ringhoffer z roku 1905, textilní stroj – dnes zničeno). Původní vzhled je z velké části setřen stavebními zásahy ve 2. polovině 20. století; vyměněna okna, upravena fasáda. Zachována je fasáda na severní a západní straně objektu. V době probíhajícího řízení o prohlášení areálu za kulturní památku byla továrna v havarijním stavu a byl na vydán demoliční výměr (z tohoto důvodu nebyla předmětem řízení). V této době, tedy v roce 1902 a v letech následujících, si Honore de Liser nechal v areálu továrny, v místě dnešní vily, postavit také obytný dům. Nejednalo se však o klasické rodinné stavení, ale spíše o hospodářský a správní objekt s obytnými místnostmi v patře. Již v tomto období byla, soudě z plánů dochovaných v SOA Praha, zamýšlena novostavba reprezentační vily, nicméně k realizaci nedošlo. Je možné, že majitel továrny bydlel na jiném místě, např. v blízkosti dřívější staré továrny. Rodina de Liser vlastnila areál do roku 1918, kdy jeho část s továrnou prodala významnému českému textilnímu podnikateli a majiteli mechanické tkalcovny v Krčíně u Nového Města nad Metují – průmyslníkovi Ferdinandu Přibylovi, který v roce 1922 přikoupil sousedící pozemky, tedy zbytek plochy tvořící součást dnešního areálu, včetně poloviny domku s další stavební parcelou. Firma Ferdinand Přibyl (později: a synové) vlastnila továrnu až do jejího znárodnění. Tento průmyslník provedl v rozmezí let 1925–1930 mírné úpravy továrny. Zásadně se jako stavebník vepsal do vizuální podoby obytné části továrního areálu a rovněž také okolní obytné zóny, kde vznikly dělnické domy. Časově lze tyto stavební úpravy klást do 30. let 20. století. V roce 1940 je zakončila rozsáhlá přestavba staršího domku barona de Lisera ve velkoryse pojatou vilu průmyslníka. V druhé polovině 20. století areál náležel k majetku n.p. Benar. V rámci restitucí byl na konci 20. století vrácen potomkům Ferdinanda Přibyla, od nichž jej koupili současní majitelé.

popis památkové hodnoty

Jedná se o architektonicky mimořádně kvalitní industriální areál budovaný podle promyšlené koncepce a jako takový představuje ukázku jedinečného propojení urbanistické, krajinářské a architektonické tvorby z období rozvoje průmyslu 1. poloviny 20. století. I přes to, že nemohla být za kulturní památku prohlášena technická a z části i oddychová část areálu, je vila továrníka Přibyla velmi zajímavým dokladem architektury a bydlení podnikatelů 30. let 20. století. Vila představuje jeden s moderních proudů architektury vzdělané movité společenské skupiny 1. poloviny 20. století, projevující se historizujícími a romantizujícími prvky. Exteriér stavby byl navržen ve stylu anglického cottage, zatímco interiéry byly laděny do historizujících stylů, a to včetně kvalitně provedených řemeslných detailů. Součástí areálu vily byl rozlehlý romanticko-krajinářský park s exotickými dřevinami, z něhož se do dnešní doby dochovala dipozice s fragmenty drobné architektury. Dále pak domek správce (není součástí KP) a oplocení s branami. Hodnota vily a celého areálu je nejen architektonická, ale také kulturně-historická, neboť dokládá významnou roli průmyslníků zdejšího regionu.

popis

Vila továrníka Ferdinanda Přibyla je součástí rozsáhlého areálu, bývalé přádelny, situovaného na jihozápadním okraji města Slaný v části, která se dnes nazývá Kvíček (dříve Malá Kvíc). Jeho složkami jsou tovární hala s komínem a dalšími technicko-správními budovami, vila, domek správce a rozlehlý park. Areál, nepravidelného tvaru s podélnou osou ve směru jih-sever, je na východě vymezen ulicí K. H. Borovského, na severu umělým vodním korytem a na jihozápadě železniční tratí. Rovinatý terén v severní části protíná Červený potok. Jihozápadní část areálu byla vyhrazena pro provoz přádelny. Byla zde vlastní továrna, komín, kotelna a další technické a správní objekty (tato část areálu nemohla být předmětem řízení k prohlášení kulturní památkou). Soukromému účelu byla určena severovýchodní plocha s vilou, domkem správce (neprohlášeno kulturní památkou) a parkem, oddělená od továrního prostoru dnes torzálně dochovaným jednoduchým pilířovým plotem a branou oddělující areál od ulice K. H. Borovského. Rozlehlý, původně romanticko-krajinářský park (jehož koncept se dochoval pouze fragmentárně) zaujímá dlouhý pás západně od budov. Památkově chráněna je vila s historickým oplocením a náležejícími pozemky a část parku (na parcelách parc. č. 337/10, 341/3).

Objekty areálu/souboru

Památková ochrana

Digitální dokumenty (MIS)

Všechny dokumenty v MIS

Zobrazení na mapě

Definiční a přírůstkové body

Lokality

  • Kód CZ 7822, Kvíček, ves, Kvíc, Kladno, Středočeský kraj

Regiony

Události

  • vznik - 1902

  • přestavba - 1939 - 1940

    architekt: Hieke Vilibald

stáhnout data v .xls