Součást rozsáhlého urbanistického komplexu léčebny, v ose kompozice parku. Dvoupatrová soliterní budova s vysokou valbovou střechou, komponovaná urbanisticky na osu pohledu mezi oběma hlavními pavilony, ve stylu novoklasicismu. Budova je komponována přísně symetricky, základní kvádrovou hmotu po bocích zbohacují patrové polygonální rizality, později protažené na krátká boční křídla. Architektonické řešení se podřizuje koncepci celku: opakuje se motiv podnože k pískovcových kvádrů na výšku celého přízemí, pevnostní charakter zvýrazňují skarpovité nárožní pilíře; patra oddělená hladkým parapetním pásem jsou hladce omítaná a členěná je okny, a to v 1. patře, na způsob piana nobile výraznějšími, většími a půlkruhově zakončenými, kdežto ve 2. patře, těsně v podstřeší jsou okna menší, v postranních osách doplněná okenicemi. Hlavní průčelí obrácené k jihu je v zásadě pětiosé, s další osou v bočních křídlech. Centrálně umístěný vstup s předloženým schodištěm rámuje stylizovaný edikulový portál a v patře jej akcentuje plochý polygonální rizalit, nad nímž ve střeše osa vrcholí volutovým štítkem vikýře. Druhotně byla budova rozšířena účelovou asymetrickou přístavbou k zadnímu průčelí a visutou chodbou byla propojena s patrem spojovací chodby mezi hlavními pavilony.