Urbanistická kompozice centrální části léčebny tvaru široce rozevřeného Y, otevřeného jižními průčelími budov do parku od počátku počítala se symetrickou hmotou 2. hlavní budovy. Objekt má pravidelnou třípatrovou kompozici s výrazným trojosým středovým rizalitem završeným trojúhelným štítem a s nárožními arkýři; směrem k východu je připojeno křídlo leháren, v patrech dřevěné konstrukce. Přízemí tvořící podnož stavby, je pojednáno kamenným kvádrováním, průběžnou římsou je odděleno nejvyšší patro. Oproti původnímu návrhu i starší budově je současná realizace fasád jednodušší, místo pilastrů jsou na rizalitu jen nárožní liseny, okna všech podlaží mají jednotný formát, v podkroví bez okenic. Dvoupatrová zděná podnož leháren je zcela porostlá popínavou zelení. . Třípatrové křídlo na protáhlém obdélném půdorysu má v patrech jednoprostorovou dispozici otevřené kryté chodby se sloupy, variabilně s vloženými funkčními slunečními zástěnami. Před lehárnou v 1. patře je terasa otevřených leháren.Současný stav je zřejmě důsledkem necitlivé rekonstrukce v 2.pol. 20. století.