Kostel je jednolodní, přibližně orientovaná stavba s polygonálním závěrem presbytáře a se čtyřbokou věží při severním průčelí. Boční průčelí jsou prolomená dvěmi okenními osami a jsou členěné lesenovými rámy. Okna jsou segmentově zaklenutá po obvodu s profilovanými šambránami. Presbytář s představěnou obdélnou předsíní má jeden pravoúhlý vchod. Přístavek předsíně je završený trojúhelníkovým štítem. Boční průčelí presbytáře jsou prolomené 1+1 okenní osou, s okny segmentově zaklenutými, lemovanými po obvodu šambránou s okrajovou lištou. Průčelí ustupujícího zvonicového patra je prolomené jednou malou a jednou velkou okenní osou s pravoúhlými okny. Průčelí věže jsou členěná lesenami. Nad oknem probíhá segmentově tvarovaná kordonová římsa. Nad ní je v ose situován kruhový ciferník věžních hodin. Hlavní podstřešní římsa je segmentově vypjatá a nese střechu ve tvaru nízkého čtyřbokého stanu, završenou křížem s makovicí. Hlavní průčelí je členěné lesenovými rámy, na osu s prolomeným pravoúhlým vchodem v kamenném profilovaném ostění s ušima a diamantováním. Nad vchodem je vytesaný letopočet 1713. V nadpraží je konvexně – konkávně tvarovaný fronton, nad kterým je v jedné okenní ose segmentově zaklenuté okno s návojovou parapetní římsou. Po obou stranách portálu se nacházejí mělké niky bez soch, (původně socha Panny Marie a sv. Jana) zaklenuté konchami. Štít s nízkou atikou je členěný podloženými pilastry a nesený nárožními pilířky. V ose je situováno kruhové okno. Průčelí je završené segmentovým štítem s křížem ve vrcholu. Podstřešní profilovaná římsa nese sedlovou střechu, která přechází nad presbytářem do střechy valbové. Věž je zastřešená stanovou střechou, s makovicí ve vrcholu, završenou křížem. Před východním průčelím presbytáře se mezi opěrnými pilíři nacházejí místa posledního odpočinku významných místních obyvatel – hrob „dobrodějky chudých“ Eleonory Völklové (+ 1847) a hrobka faráře – lidového léčitele Františka (Franze) Jehličky (+ 1853).