zvonice

Zvonice je hranolová věžovitá stavba obdélného půdorysu (podélná osa severovýchod – jihozápad) o rozměrech cca 6 x 4,85 m, vetknutá do ohradní zdi svou jihovýchodní stěnou. Zvonice je ukončena jehlancovou střechou, z níž vybíhá oplechovaný osmiboký sanktusník s vysokou jehlancovou stříškou. Ta byla původně završena křížem, který je dnes nahrazen symbolem jména MARIA. Hrázděné stěny jsou založeny na režné cihelné podezdívce. Na ní je položen prahový trámový rám (věnec), dnes z vnějšku skrytý pod dodatečným omítkovým soklem. Do něj jsou vsazeny vysoké nárožní a středové sloupky, které jsou součástí trámového prostorového skeletu zvonice. Výjimku tvoří severozápadní ze stěn, v níž je zcela na severovýchodě umístěn vyvýšený na výšku obdélný vstup do zvonice, přístupný po zděných jednoramenných krátkých schůdcích. Vodorovné paždíky, rozmístěné ve třech výškových úrovních, zajišťují podélné zavětrování jednotlivých stěn. Ztužení stěn dotvářejí dvojice diagonálních V vzpěr probíhající celou výškou hrázděných stěn. Každá ze stěn zvonice je mezi druhými a třetími paždíky otevřena dvěma zvukovými okny střechovitě zakončenými, s dřevěnými ostěními. Do skeletu hrázdění je vetknuta vzpěradlová konstrukce starší dubové zvonové stolice, v níž byly zavěšeny dva zvony. Výplň hrázdění tvoří ostře pálené cihly. Cihelné výplně byly opatřeny červeným nátěrem. U některých cihel je patrný vyražený kolek „LEITMERITZ GRUNDBAU“. Z vnější strany je cihelná výplň stěn prezentována jako pohledová - režné zdivo a z vnitřní strany byly cihelné plochy omítnuty, dřevo pouze přetřeno vápenným nátěrem.