Hrad leží na plošině zúžené šíje hřbetu strmého skalnatého ostrohu vybíhajícího SZ směrem z návrší Cornštejna nad meandrem Dyje. Jádro tvoří území protáhlé přibližně severojižním směrem, vydělené z terénu na J straně příkopem vylámaným ve skále. Jádro je chráněno plášťovou zdí k jejíž jižní straně přiléhá palác, původně s valeným zaklenutým přízemkem. K vnějšímu líci pláště na severní straně přiléhá nový palác obdélného půdorysu a celé jádro obklopuje parkánová zeď, k ní se přimykají trosky pozdějších stavení. Jižně od starého příkopu, na východní straně uzavřeného zdí s válcovou věží se nachází protáhlé předhradí se štítovou zdí. Hrad je vybudován z lomového, s různou pravidelností vrstveného kamene, kladeného na vápennou maltu. Původní hrad byl jednoduché dispozice. Zaujal skalnatý konec hřebene, který přerušil v podloží vylámaný a 16 m široký šíjový příkop. V čele přibližně obdélného rozvrhu (48 x 25 m) s dvakrát zalomeným severovýchodním nárožím stál napříč čtyřpatrový, podsklepený věžovitý palác. Jeho hmota na půdorysu lichoběžníka (21 x 11 m) se tyčila do značné výšky a clonila nádvoří před střelbou z nebezpečné jižní strany. Palác byl opatřen cisternou umístěnou ve výklenku dvorního průčelí. Vstupní brána byla prolomena v západní hradbě, která se úplně zřítila a cesta k ní stoupala upraveným úbočím v trase cesty současné. Zřejmě ještě ze 14. století pochází také parkánová zeď kolem jádra, která mohla případně nahradit starší kolovou palisádu. Provozní stavení nestálého charakteru zmizela bez nadzemních stop. Celý další zbytek komplexu hradu, vznikl v 15. a v první polovině 16. století. Někdy okolo roku 1420 vyrostl na opačném pólu dispozice a vně ohradní zdi nový obdélný palác. Velikost staveniště nedovolila větší rozměry než 15,5 x 11 m a proto potřebnou obytnou plochu poskytlo vícepodlažní uspořádání. Kromě valeně klenutých sklepů měl dvojprostorové přízemí a další dvě plochostropá sálová patra. Stavba paláce přerušila starší parkán, byl před ním nový vstupní přihrádek. Krátce po polovině 15. století vyrostl dolní pás opevnění, vybavený hranolovou a severovýchodní pětibokou baštou. Vzhledem k poloze hradu nové předhradí bylo zpřístupněno branami ze dvou stran. Při novém paláci vznikl věžovitý přístavek, který střežil původní bránu do jádra. V letech 1464 až 1465 byl hrad po deset měsíců obléhán vojskem krále Jiřího. Z té doby pochází dvě obléhací opevnění, které jsou zřetelně dochovány v terénu SZ a JV od hradu. Mezi hradem a jihovýchodní obléhací baštou se nachází původně rovněž obléhací, později předsunuté opevnění. Dřevohlinitá předsunutá fortifikace, nacházející se JV od hradu na plošině oválné vyvýšeniny vybíhající SZ směrem z návrší kóty 446 m (JZ od obce, 960 m od kostela) byla přebudována a posléze posílena o stavbu dosud stojící kamenné čtverhranné věže. Po zkušenostech z obléhání byly především zesíleny fortifikace hradu. Byla vystavěna opevnění na hřebeni přímo před hradem. Na počátku 16. století byla vystavěna na protáhlém skalisku před šíjovým příkopem vysunutá fortifikace se zaostřeným břitem. Do poloviny 16. století bylo postaveno v jádru ještě další provozní stavení, vstupní budova a při schodišti kaple. Chráněná plocha lokality vlastního hradu je 10400 m2, chráněná plocha externí fortifikace s věží je 10555 m2.