1000026079 - Plavecký bazén
katalogové číslo
1000026079
název
Plavecký bazén
kraj
Liberecký kraj
okres
Liberec
obec
Liberec
část obce
Liberec I-Staré Město
katastrální uzemí
Liberec
adresa
nám. Tržní č.p. 1338
stupeň památkové hodnoty
hodnotný
význam památkové hodnoty
regionální
typ
bazén; stavby pro kulturu a volný čas
druh památky
stavba-budova
kategorie
objekt
existující
ano
zpřístupnění objektu
ano
počet nadzemních podlaží
1
počet podzemních podlaží
2
specializace
moderní architektura

anotace

Architektonicky i urbanisticky mimořádně zdařilá ukázka sportovní stavby z konce 70. a počátku 80. let 20. století od významného libereckého architekta Pavla Švancera.

dějiny

Velkoryse a víceúčelově pojatý plavecký stadion, jehož první skici vznikaly od poloviny šedesátých let, byl postaven v blízkosti městského centra na Tržní náměstí v roce 1984. Jeho autorem byl ing. arch. Pavel Švancer, vedoucí ateliéru 01 libereckého Stavoprojektu. Do té doby celé město s 80 000 obyvateli využívalo ke koupání 20 metrový bazén v městských lázních postavených v letech 1900-1902 na základě projektu Petra Paula Branga. Realizovaný projekt pochází z října 1975, přičemž generálním investorem byl ÚV ČSTV Praha, stavební práce byly pod taktovkou Sportprojektu Praha a Sportservisu Liberec. Vysoce hodnocena byla novostavba i dobovým odborným tiskem, který v této souvislosti konstatoval, že "plavecký stadión v Liberci je jednou z nejzdařilejších realizací soudobé architektury ve městě". Při stavbě se Pavel Švancer neomezil na samotnou budovu, ale řešil ji současně s přilehlou plochou Tržního náměstí. Jeho parter pojal jako "odpočinkový prostor, ve kterém sjednotil sadové úpravy, prvky drobné architektury a povrchy do formy sugestivního předpolí areálu." Náměstí tak bylo obohaceno o parčík s kašnou od Viléma Veselého z roku 1986 a atypickou stylovou zastávku MHD, vycházející z architektury protějšího stadionu. Význam objektu potvrzují i ocenění, která Švancer získal (cena mezinárodního bienále Interarch v Sofii z roku 1987 a Cena Josefa Havlíčka v roce 1988). Realizovaná stavba je výsledkem první etapy projektu, na kterou měla navázat další, v jejímž průběhu měla být zřízena soustava otevřených bazénů v údolí Jizerského potoka, ohřívaných slunečními kolektory, dětskými hřišti a terasami na slunění. Budova plaveckého bazénu je mimořádně hodnotnou ukázkou pozdně modernistické sportovní stavby, spojující v sobě technicistní tendence s emotivním pojetím architektury a právem tak patří k nejhodnotnějším a nejzajímavějším stavbám svého druhu na území České republiky. Elegantní, působivý výraz stavby se nepodařilo setřít ani dodatečným úpravám, kdy došlo mj. k přístavbě nové, lehké vstupní části, kryté postmoderní střešní vlnkou a dvojice tobogánů. Pavel Švancer je absolventem Fakulty architektury a pozemního stavitelství na pražské ČVUT, kde mezi jeho profesory patřil mj. Jindřich Krise. Poté pracoval v letech 1958 až 1991 v libereckém Stavoprojektu (z toho 1958 - 75 v ateliéru 02 u Karla Hubáčka, od roku 1975 jako vedoucí ateliéru 01). V letech 1969 - 70 absolvoval stáž v La Rochelle ve Francii. V roce 1991 založil s Pavlem Vaněčkem architektonickou kancelář UNION ARCH. Vedle četných oceňovaných realizací v Liberci je také spoluautorem kontroverzní přestavby textilní továrny Hedva na zábavní centrum Babylon (1997). Architektovu osobitou architektonickou tvorbu poměrně výstižně definuje revue Architektura ČSR jako "tvořivou, účelnou ale i lyrickou" a směřující k "neustálému hledání půvabu, vtipu, svěžesti, vynalézavosti" se zřetelem na jednoduchý, leč kvalitní detail.

popis památkové hodnoty

Budova plaveckého bazénu je mimořádně hodnotnou ukázkou pozdně modernistické sportovní stavby, spojující v sobě technicistní tendence s emotivním pojetím architektury a právem tak patří k nejhodnotnějším a nejzajímavějším stavbám svého druhu na území České republiky.

stav zachování památkové hodnoty

Velmi dobrý, zachována řada původních prvků v interiéru i exteriéru. Největší zásahy představuje instalace tobogánů a vstupní markýza

popis

Architekt Švancer zde aplikoval řešení, které se objevuje již u prvních návrhů z 60. let, kdy nápaditě využil svažitý terén parcely a vstupní partii umístil na hranu terénního zlomu. Většina hmoty stavby je tak skryta v údolí a při pohledu z Tržního náměstí má charakter nízké, jednopodlažní budovy. Bazén je tvořen vlastně dvěma kubickými objekty, vstupní částí a o něco vyšší plaveckou halou. Nepodsklepená část byla založena na vrtaných pilotech. Mohutný objem zjemňují zaoblené zářivě bílé keramické půlválce kontrastující s rudou, přísně pravoúhlou kovovou konstrukcí skeletu. Autorem atypických profilovaných bílých keramických tvarovek, vyrobených v Elektroporcelánu Louny byl sochař a výtvarník Oldřich Plíva. Základní konstrukcí objektu je kombinace montovaného železobetonového skeletu MS-71 ve formě modulu 6000 x 7200 a ocelovou velkoprostorovou konstrukcí Válcoven trub VTŽ Chomutov. Atypické je pak řešení bazénu z vodotěsného betonu bez dalších izolací. Původní vstup s karuselovými dveřmi je dnes skryt za novodobou, subtilní předsazenou konstrukcí. Součástí předpolí hlavního vstupu jsou i zajímavé, nerezové sedačky, umožňující posezení pro čekající návštěvníky během slunečních dnů a elegantní nerezové zábradlí. Výrobcem všech nerezových prvků byl podnik ZVU strojírny Hradec Králové, zabývající se výrobou nerezových nádob a zařízení pro pivovary a cukrovary, neboť to byl jediný výrobce v Československu, disponující potřebnou technologií. Ještě v průběhu stavby byl areál stadionu oživen skulpturou Kapka již zmíněného Oldřicha Plívy a Jana Lukáše z roku 1983. Vysoce hodnocena byla novostavba i dobovým odborným tiskem, který v této souvislosti konstatoval, že "plavecký stadión v Liberci je jednou z nejzdařilejších realizací soudobé architektury ve městě". Oceňována byla také psychologická motivace architektury bazény. Jak podotýká ve své recenzi novostavby Jiří Hubka, "návštěvník je již v prostoru vstupního patia veden k vnímání architektury pohledově směrem shora dolů, což nebývá obvyklé. Autor totiž vycházel z podstaty vodních ploch, které nejlépe vnímáme z nadhledu. Ilustrací tohoto přístupu je i pojetí plastiky - mohutné kapky vody - komponované na pohled shora." Při stavbě se Pavel Švancer neomezil na samotnou budovu, ale řešil ji současně s přilehlou plochou Tržního náměstí. Jeho parter pojal jako "odpočinkový prostor, ve kterém sjednotil sadové úpravy, prvky drobné architektury a povrchy do formy sugestivního předpolí areálu." Náměstí tak bylo obohaceno o parčík s kašnou od Viléma Veselého z roku 1986 a atypickou stylovou zastávku MHD, vycházející z architektury protějšího stadionu.

Digitální dokumenty (MIS)

Všechny dokumenty v MIS

Zobrazení na mapě

Definiční a přírůstkové body

Lokality

  • Kód CZ 8307, Liberec, město statutární, Liberec, Liberec, Liberecký kraj
  • Kód CZ 8308, Staré Město, hl. městská čtvrť, Liberec, Liberec, Liberecký kraj

Regiony

Události

  • projekt - 1968 - 1975

  • realizace - 1978 - 1984

    architekt: Švancer Pavel

stáhnout data v .xls