1392533734 - parní vodárna s cisternou
katalogové číslo
1392533734
název
parní vodárna s cisternou
kraj
Ústecký kraj
okres
Ústí nad Labem
obec
Ústí nad Labem
část obce
Střekov
katastrální uzemí
Střekov
adresa
822
typ
vodárna
druh památky
stavba-budova
kategorie
objekt
památkově chráněno od
19. 1. 2012
existující
ano
sloh
klasicismus
specializace
industriální dědictví

anotace

Postaveno podle projektu Carla Schlimpa (autor nádraží Praha Těšnov) v roce 1873. Zděná přízemní strojovna, vybavená kotlem a stabilním parním strojem pohánějícím čerpadlo, nese dřevěné patro, ve kterém je umístěna dvojice válcových vodojemů.

dějiny

Drážní parní vodárna čp. 822 je mimořádně cennou technickou památkou celostátního významu. Je tomu tak proto, že je dnes již jediným i s technologií dochovaným objektem svého typu na území ČR. Objekt je významný i svým tvůrcem architektem Carlem Schlimpem, který byl (mimo jiné) autorem vandalsky odstraněného nádraží Praha – Těšnov.

stav zachování památkové hodnoty

Vodárna je v celkem dobrém stavu. V současné době je jejím nájemcem, Zubrnickou muzeální železnicí, uváděna do původního stavu.

popis

Objekt drážní parní vodárny čp. 822 stojí v areálu železniční stanice Ústí nad Labem - Střekov, asi 200 m jižně od výpravní budovy, za lávkou pro pěší vedoucí přes koleje, na západní straně kolejiště. Vodárnu tvoří patrový nepodsklepený zděný objekt vlastní vodárny s nárožními pilastry z režného cihelného zdiva, s hladce omítnutým přízemím „pumpárny“ a svisle s přelištováním obedněným patrem vodojemů, pod sedlovou, dnes eternitem krytou, střechou o velmi malém sklonu. K tomuto objektu byla na severní a jižní straně přistavěna hladce omítnutá přízemní nepodsklepená křídla s lisénami z režného cihelného zdiva na nárožích, též pod sedlovými (dnes eternitem krytými) střechami o velmi malém sklonu. Jižní, později o dvě osy prodloužené (prodloužení kryto vlnitým eternitem), křídlo sloužilo jako obydlí obsluhy vodárny (Pumpenwärterwohnung) a v severním byla kancelář a výdejna jídla. Otvory vlastní vodárny mají původní výplně, pouze dvoukřídlé dveře v přízemí západního průčelí jsou novodobé. Okna (pouze v patře) jsou jednoduchá dvoukřídlá šestnáctitabulková dovnitř otvíravá na vnější straně opatřená dvoukřídlými ven otvíravými okenicemi (v severním a jižním průčelí rámovými o čtyřech výplních a ve východním a západním průčelí svlakovými) osazenými do dřevěných šambrán. V křídlech mají otvory většinou novodobé výplně, okna jsou opatřena “bruselskými” mřížemi z betonářské oceli. Východní hlavní vstupní podélné průčelí je jedenáctiosé, vlastní vodárnou rozdělené na 7 + 1 + 3 osy. V jižním křídle jsou v 1. a ve 2. ose (v prodloužení) dvoukřídlá zdvojená okna, ve 3. ose dveře, ve 4. až 6. ose jsou malá okénka a v 7. ose další dvoukřídlé zdvojené okno, menší než ta první. V jediné 8. ose vlastní vodárny jsou v přízemí dvoukřídlé ven otvíravé pravé rámové dveře o čtyřech výplních (z nichž horní jsou zasklena) osazená spolu s trojtabulkovým nadsvětlíkem v líci fasády, nad dveřmi segmentový záklenek z režného cihelného zdiva, dnes přestříkaný břizolitem. Na jižní straně dveří je zachován ukazatel vodoznaku východního vodojemu. V patře okno již výše popsané. V severním křídle v 9. až 11. ose jsou v původních otvorech osazena novodobá zdvojená jednokřídlá okna, nad nimi zachovány segmentové zákleneky z režného cihelného zdiva, pásové šambrány s ušima však byly odstraněny. Severní boční průčelí vlastní vodárny má v patře jedno okno (výše popsané), před ním, z hřebene střechy severního křídla, se tyčí vysoký komín postavený z režného cihelného zdiva na obdélném půdorysu, zpevněný ocelovými pásy. Průčelí severního křídla má na nárožích zachovány výše uvedené lisény a ve štítě dvojici úzkých průduchů. Západní zadní podélné průčelí je nejspíše devítiosé - pro před ním uskladněný materiál se dá, hlavně u severního křídla, těžko soudit. První čtyři osy patří severnímu křídlu, v 1. a 2. ose jsou možná původní okna - popis nížeji, 3. a 4. osa patří přístavku se zádveřím a záchodkem, kde ve 3. ose jsou dveře a ve 4. ose malé okénko. Pátá osa patří novodobým dvoukřídlým levým ven otvíravým dveřím osazeným v líci fasády v ose průčelí vlastní vodárny. Nad severním nárožním pilastrem tohoto průčelí (tedy nad severozápadním nárožím vlastní vodárny) stojí oktogonální komín postavený z režného cihelného zdiva. Poslední čtyři osy patří jižnímu křídlu. V 6. ose je přístavek, pod nímž je septik či žumpa, v 7. ose dveře snad s nadsvětlíkem osazené ve špaletě pásového štukového ostění, v 8. a 9. ose snad dvoukřídlá dovnitř otvíravá okna osazená ve špaletách původních pásových šambrán s uchy. Jižní boční průčelí vlastní vodárny má v patře jedno okno (výše popsané), před ním, z hřebene střechy jižního křídla, se tyčí vysoký komín postavený z režného cihelného zdiva na čtvercovém půdorysu, zpevněný ocelovými pásy. Průčelí jižního křídla je dvouosé, v osách stejná okna jako v 1. a ve 2. ose východního průčelí. Před západním (zadním) průčelím vodárny je jako její součást vykopána válcová cisterna napájená samospádem vodou z Labe, které teče asi 140 m západně od objektu. V interiéru v „pumpárně“, tj. ve strojovně, je dochováno technologické vybavení vodárny. Je to předně původní stabilní jednoválcový ležatý parní stroj s převodním mechanismem, pomocí něhož byl jeho výkon přenášen k pohonu vodního čerpadla, umístěného ve výše zmíněné cisterně. Dále je to stojatý parní kotel ze začátku 20. století snýtovaný z ocelových plátů. V patře nad pumpárnou jsou dva válcové vodojemy snýtované z ocelových plátů, každý o objemu 55 metrů kubických. Dna vodojemů tvoří strop pumpárny. Čerpadlo je zachováno v dnes velmi těžce přístupné, nebo úplně nepřístupné, cisterně. Podlaha v pumpárně je z na vazbu kladených čtvercových kamenných dlaždic. Interiéry křídel jsou plochostropé, původně jistě s prkennými podlahami.

Památková ochrana

Digitální dokumenty (MIS)

Všechny dokumenty v MIS

Zobrazení na mapě

Definiční a přírůstkové body

Lokality

  • Kód CZ 15471, Střekov, býv. město, Střekov, Ústí nad Labem, Ústecký kraj
  • Kód CZ 32703, Nový Střekov, hl. městská čtvrť (neúřední), Střekov, Ústí nad Labem, Ústecký kraj

Regiony

Seznam pramenů/literatury (Carmen)

Události

  • vznik

Využití

  • Parní vodárna Střekov byla postavena společně s tratí Kolín – Lysá n.L. – Střekov - Děčín v roce 1873 společností Rakouské severozápadní dráhy (Öesterreichiche Nord West Bahn – ÖNWB). Objekt byl postaven podle „typového“ projektu vídeňského architekta Carla Schlimpa jako vodárna I. třídy. Technologické zařízení pochází z téže doby, pouze stojatý parní kotel je novější ze začátku 20. století. V průběhu 2. poloviny 20. století došlo na postranních křídlech k několika z památkového hlediska nevhodným stavebním úpravám.

stáhnout data v .xls