Nový zámek čp. 63 stojí severně od středu východní části zámeckého parku. Jedná se o zděnou hladce omítnutou patrovou nepodsklepenou budovu s obytným podkrovím postavenou na v podstatě obdélném půdorysu pod valbovou břidlicí krytou střechou s hranolovou věží pod v podstatě jehlancovou střechou, umístěnou téměř ve středu dispozice - jižně od hřebene střechy. Fasáda je vodorovně členěna na horní hraně profilovaným soklem, bankálovými, kordonovou a korunní římsou, přičemž ta naposled uvedená má konzolky a je součástí úplného kladí. Plochy průčelí mají málo výraznou bosáž, v patře se střídajícími se nižšími a vyššími vrstvami. Okna jsou (pokud nebude uvedeno jinak) dvojitá čtyřkřídlá osmitabulková ven a dovnitř otvíravá osazená v líci fasády do profilovaných šambrán vyrůstajících z bankálových říms a opatřených v přízemí uchy a v patře nadokenními římsami. Většina oken je opatřena vnitřními, do špalet se skládajícími, okenicemi. V přízemí jsou mezi vnější a vnitřní okna vloženy novodobé mříže. Jižní hlavní vstupní podélné průčelí je desetiosé, středním dvoupatrovým rizalitem rozdělené na 3 + 4 + 3 osy. Střední rizalit má v přízemí ve 4. a 7. ose po oválném na výšku osazeném okně s pásovými pískovcovými šambránami a s dvojitými výplněmi rozdělenými na 24 tabulek. V 5. a 6. ose je po dvoukřídlých (v 5. ose pravých a v 6. ose levých) dovnitř otvíravých rámových dveřích o šesti výplních (z nichž dvě horní jsou zaskleny) osazených v profilovaném pískovcovém ostění. Před těmito dveřmi stojí v půdorysu obdélný přízemní portikus s terasou v úrovni podlahy 1. patra. Portikus má na nárožích pásově bosované pilíře nesoucí krepované úplné kladí a nad ním pískovcovou balustrádu terasy. Kladí je v bočních otvorech podepřeno pískovcovými toskánskými pilastry přistavěnými k nárožním pilířům a k průčelí. Čelní otvor portoku má k těmto pilastrům přidán na každé straně tvarem odpovídající, tedy také toskánský pilíř. Na terasu portiku vedou dvoje dvoukřídlé (v 5. ose pravé a v 6. ose levé) dovnitř otvíravé rámové dveře o čtyřech výplních (z nichž dvě horní, podstatně větší, jsou zaskleny vždy třemi tabulkami) osazené ve zděném ostění, s půlkruhovými pětitabulkovými nadsvětlíky v profilovaných archivoltách s hlavními klenáky a dosedající na pateční římsy. Oboje dveře jsou opatřeny vnitřními, do špalet se skládajícími, dveřnicemi. Rizalit zakončuje dvoupatrový štít. Jeho spodní patro (vlastně 2. patro rizalitu) je pětiosé, rozdělené čtyřmi bosovanými pilastry na 1 + 3 + 1 osu. Pilastry nesou krepované kladí, příčemž ty na nárožích jsou tak široké, že tvoří zhruba čtvercová pole v nichž jsou v rolverkových rámech reliéfy aliančních erbů. Heraldicky vpravo je to erb Antonína hraběte Chotka z Chotkova a Vojnína (*27. III. 1822 Innsbruk, +1. VI. 1883 Velké Březno) a jeho manželky Olgy rozené hraběnky von Moltke (*24. V. 1832 Karlsruhe, provd. 15. VII. 1851 Ortenburg, +25. VIII. 1906 Graz) a heraldicky vlevo erb Karla hraběte Chotka z Chotkova a Vojnína (*23. VII. 1783 Vídeň, +28. XII. 1868 Vídeň) a jeho manželky Marie Sofie rozené hraběnky Berchtoldové z Uherčic (*21. I. 1794 Vídeň, provd. 9. VI. 1817 Vídeň, +18. II. 1878 Vídeň). Soudě dle heraldických zvyklostí došlo nejspíše k záměně těchto reliéfů, ten co je heraldicky vpravo měl být vlevo a ten vlevo měl být vpravo. Tak by potom bylo vše z hlediska heraldické kurtoazie v pořádku. Erby pánů by byly pak blíže středu štítu, tedy na česnějším místě než erby jejich manželek a aliance Karla s Marií Sofií by byla na čestnějším místě oproti alianci Antonína a Olgy. Karel byl totiž otcem Antonínovým, tudíš má před synem přednost. Okna jsou zde jednoduchá dvoukřídlá šestitabulková dovnitř otvíravá osazená ve špaletách pískovcových profilovaných šambrán rostoucích z korunní římsy a opatřených nadokenními římsami. Okna v prostředních třech osách jsou spojena do jednoho sdruženého okna jehož nadokenní římsa má ve středu svazkový hlavní klenák, který zasahuje do kladí nad ním. Nárožní pilastry mají kladí pojednána jako segmentové okřídlené frontony jejichž křídla jsou ozdobena pískovcovými koulemi na podstavcích. Pilastry oddělující okna mají pokračování v horním tříosém patře štítu, který má nad postranními okny dolního patra volutová křídla a je zakončen z úplného kladí vytvořeným trojúhelným okřídleným frontonem s koulemi s podstavci na křídlech. Další podstavec je na jeho špici, ale není na něm nic osazeno. V horním patře je mezi obdélnými jednokřídlými jednotabulkovými okny v jednodušších šambránách okno kruhové čtyřtabulkové osazené v bohatě tvarované šambráně s hlavním klenákem a zakončené segmentovým frontonem zasahujícím do frontonu štítu. Na tomto frontonu je osazena rolwerková kartuš (korunovaná listovou korunou) se štítem velkého erbu zakladatele zámku Karla hraběte Chotka z Chotkova a Vojnína (*23. VII. 1783 Vídeň, +28. XII. 1868 Vídeň) obtočeným kolanou Řádu Zlatého rouna. Za štítem rizalitu se uplatňuje hranolová věž s bosáží na nárožích a s velmi složitým zastřešením. Věž má na východní a západní straně po jednoduchém dvoukřídlém dovnitř otvíravém okně, osazeném ve špaletě bez šambrány. Okna mají jednoduchou podokenní a nadokenní římsu, tu ve tvaru segmentového okřídleného frontonu. K severní straně je přistavěn komín. Pískovcová korunní krepovaná římsa je součástí úplného kladí. Střecha věže má tvar osmibokého jehlanu přerušeného nasazeným „ořechem“ s nízkou lucernou se žaluziovými okénky nad ním, zakončeného dvojitou makovicí a špicí. Na „ořechu“ a v dolní části jehlanu jsou na jeho čtyřech stranách půlkruhové vikýře. V rozích střechy jsou malé nárožní pískovcové věžičky, jejichž volné strany mají tvar toskánských edikul s otvory zaklenutými úplnými oblouky. Stříšky věžiček mají tvar zjednodušené hlavní střechy. Střecha je kryta měděným plechem, pouze větší rovné plochy (dolní části jehlanu) jsou pobity břidlicí.