hradiště Štěpánov (též Švédské šance)

Pravěké hradiště se nachází na Štěpánovské hoře (621 m n. m), na rozlehlé ostrožně vybíhající na jihu do údolí Lukovského potoka, severovýchodně od vsi Štěpánov. Nápadná ostrožna vybíhá z jižní strany hory Pařez (700 m n. m.) jihozápadním směrem jako protáhlý hrot rozlehlé zvlněné planiny v boku čedičového masivu, závěr ostrožny má trojúhelníkový půdorys. Celá ostrožna mírně klesá od severovýchodu k jihozápadu, má plochý reliéf, její okraje mají zvlněný průběh. Dva obloukovitě vyklenuté pásy opevnění, které souběžně probíhají od severu k jihu, vytvářejí hradiště dvojdílné dispozice. Vnitřní hradiště i předhradí mají shodně po šesti hektarech. Vnější opevnění bylo založeno na zdánlivě nevýhodné široké části za zúženým počátkem ostrožny. Představuje je 390 m dlouhý kamenný val promíšený hlínou. Opevnění bylo v jižním, snadno přístupném úseku zesíleno vyhloubením příkopu před valem v délce 250 m. Příkop vždy ve vzdálenosti15 až 20 m přepažovaly jeden metr silné kamenné zídky, které začínaly v úrovni okraje příkopu. Val se v tomto úseku zachoval do výšky 1,5 m, v patě je 6 m široký. Prolomení valů v místě dnešní přístupové cesty se považuje za původní bránu. Cesta prochází téměř středem délky opevnění přes příkop, val je v těchto místech rozmetán beze stop jakýchkoli úprav. Vnitřní opevnění leží o 260 m dále, v místech, kde se ostrožna náhle zužuje. Jeho jižní část je v délce 150 m opět zesílena, a to zdvojením valů a příkopů způsobem příkop, val, příkop, val. Ve vnějším příkopu jsou opět příčné kamenné zídky vzdálené od sebe 9 až 17 m. Vnější val je zachován do výšky 1,4 m. Také ve vnitřním příkopu jsou kamenné zídky s rozestupem 13 až 20 m, směrem k bráně se vzdálenosti mezi nimi zkracují. Vnitřní val dosahuje až dvoumetrové výšky. Celková šíře tohoto zdvojeného opevnění je 28 m. Severní část představuje val vysoký dnes 1,5 m, mistrně využívající okraje nižší terénní terasy ke zvětšení výšky. Zhruba na konci jižní třetiny je opevnění přerušeno a je možné tudy vstoupit do vnitřního hradiště. Podle Z. Smrže vede přes příkopy pás původního terénu, vnější val je přerušen v šíři 5 m, vnitřní v šíři 3,1 m. Obě ukončení vnějšího valu jsou zjevně zničena a také severní křídlo vnitřního valu je poškozeno. Jižní křídlo je však kompaktní, jazykovitého tvaru, pečlivě vyskládané z kamenů v délce 5 m a šířce 1,7 m a jeho základy leží v úrovni cesty. Existenci brány by měla potvrzovat skutečnost, že toto jižní křídlo převyšuje severní konec vnitřního valu o 1,5 m a podobně i jižní konec vnějšího valu je o jeden metr vyšší než severní konec v místě přerušení. O vzhledu vnitřního hradiště nejsou k dispozici žádné významnější informace. Nachází se zde jezírko a téměř na konci ostrožny nese terén na ploše asi 1 hektaru stopy planýrování. Poměrně četné nálezy z celé plochy hradiště patří závěru knovízské kultury a především kultuře štítarské, které by také mělo hradiště náležet.