radnice

Radnice čp. 219 stojí přibližně uprostřed severní fronty náměstí. Jedná se o zděnou, omítanou dvoukřídlou dvoupatrovou budovu na obdélném půdoryse, situovanou do náměstí okapovou stranou, se sedlovou střechou krytou pálenými raženými taškami. Na jižní straně jsou ve střeše dva nové vikýře na způsob volských ok. Hlavní (jižní) průčelí je v přízemí i obou patrech tříosé, hlavní vstup je ve střední ose, v ostatních osách jsou sdružená okna. Mezi 1. a 2. patrem člení fasádu jednoduchá kordonová římsa. Průčelí vrcholí trojúhelníkovým štítem, umístěným v ose. Štít je po šikmých stranách lemován korunní římsou; která je v obou svých vodorovných úsecích po stranách štítu nesena volutovými konzolami. Ve štítu jsou dvě nová čtyřtabulková okna v mělké špaletě. Fasáda je v omítce členěna plochou bosáží. Okna jsou zdvojená, v mělkých profilovaných špaletách; rám s poutcem, který dělí okno na spodní dvoukřídlou čtyřtabulkovou a horní jednokřídlou třítabulkovou část. Portál hlavního vstupu je tvořen pilastrovými útvary, tvořenými plastickým předstoupením a barevným zvýrazněním bos v omítce, a přímou nadpražní římsou, která je nesena dvěma profilovanými volutovými konzolami. Pod římsou je v obdélném vpadlém zrcadle na černé ploše (dříve na černé plechové desce) malovaný bílý nápis: “PALLADIUM CIVITATIS”. Samotný dveřní otvor je segmentově zaklenut, dveře jsou rámové, dvoukřídlé s nadsvětlíkem. Nad římsou je umístěn v pískovci provedený vartenberský znak v rollwerkové kartuši s nápisem: “HEINRICH . HER . V . WARTENBERG . HER A KEM V . TZW . DES . KONIG / REICH . BOE . ERB SCHENCK .” a letopočtem rozděleným asi signaturou sochaře: “1 . 5 P P 9 . 1.”. Dvorní (severní) průčelí hlavní budovy a průčelí dvorního křídla jsou v přízemí členěna plochou pásovou bosáží, v patře bez členění. Mezi 1. a 2. patrem dvorního průčelí hlavní budovy je jednoduchá kordonová římsa, kterou vpravo přerušuje rizalit na zhruba čtvercovém půdorysu. Okenní i dveřní otvory jsou rámovány úzkou lištou. Okna i dveře jsou nové, pocházejí z adaptace v 90. letech 20. století, která podstatně změnila nejen tvářnost dvorních průčelí včetně rozmístění os, ale i tvar střechy dvorního křídla (pův. pultová, po obnově sedlová). Dvorek je nově vydlážděn betonovou zámkovou dlažbou. Z pramenů vyplývá, že nejstarší budova radnice vznikla adaptací starého měšťanského právovárečného domu, který pro ten účel v roce 1493 vykoupila městská rada. Podle dochovaného opisu účtu z 27. května 1493 město vydalo za stavbu radnice celkem 44 kop grošů a 4 groše. Nejedná se však o dnešní budovu na náměstí Míru - tu město získalo až v poslední čtvrtině 16. století. V letech 1581 až 1582 ji pro potřeby městské správy přestavěl a rozšířil Nicolaus Jäneck ze Žitavy. Poslední rozsáhlá přestavba byla na objektu provedena v letech 1846 až 1847 v klasicistním stylu. Přestavba se dotkla portálu, zčásti i budovy. Byly též odstraněny sluneční hodiny mezi 1. a 2. poschodím, pořízené v 18. století. Tehdy byl také přidán nápis na horní římse portálu: PALADIUM CIVITATIS - Záštita města, který nahradil původní biblické citáty. Průčelí nad portálem zdobí kamenný vartenberský znak s letopočtem 1591 a německým nápisem, který upomíná na Jindřicha z Vartenberka, dědičného číšníka království českého. Od roku 1850 v budově sídlili také nově vzniklé státní úřady - berní a okresní úřad. Mezi lety 1855 až 1948 zde měl sídlo též okresní soud. Od roku 1949 zůstala budova opuštěná. Po dílčích úpravách byl do budovy radnice v roce 1958 přestěhováno vlastivědné muzeum, které bylo zrušeno v roce 1967. Od té doby zůstala budova na dlouhá léta prázdná. Rokem 1990 se začínají nové dějiny budovy. Po rozsáhlých úpravách byl objekt roku 1993 předán do užívání Městskému úřadu, čímž se budově navrátil její původní účel - sídlo městské samosprávy.