1000026080 - Labská bouda
katalogové číslo
1000026080
název
Labská bouda
kraj
Královéhradecký kraj
okres
Trutnov
obec
Špindlerův Mlýn
část obce
Bedřichov
katastrální uzemí
Bedřichov v Krkonoších
adresa
č.p. 31
stupeň památkové hodnoty
hodnotný
význam památkové hodnoty
národní
druh památky
stavba-budova
kategorie
objekt
existující
ano
zpřístupnění objektu
ano
archeologický potenciál
Labská bouda je příkladem nejlepších architektonických tendencí 70. let 20. století ovlivněné myšlenkami brutalismu a pozdní moderny.
počet nadzemních podlaží
9
specializace
moderní architektura

anotace

Horský hotel vybudovaný v nejvyššícgh partiích Krkonoš. Příklad moderní architektury 70. let 20. století reflektující mezinárodní vlivy.

dějiny

Stavba nahradila starou Labskou boudu, která 6. listopadu 1965 do základů vyhořela. Několik měsíců předtím, v roce 1963 nechal tehdejší vlastník objektu, Krkonošské hotely Vrchlabí, zpracovat stavební posudek, z něhož vyplývalo, že objekt je v naprosto zchátralém stavu a je zcela neekonomické jej obnovovat. Dne 14. 1. 1966 bylo svoláno společné jednání za účasti Krkonošských hotelů Vrchlabí, Správy krkonošského národního parku, Útvaru hlavního architekta Krkonošského národního parku a Horské služby, jehož závěrem bylo konstatování, že: „Prostor hřebenových partií Pančice až Martinovky je z hlediska bezpečnosti a poskytování služeb návštěvníků naprosto nezajištěn, což působí spravovatelům tohoto území značné potíže a je nutné vytvoření bezpečného úkrytu a pohostinství. Doporučena byla soutěžní forma přes Svaz architektů ČSSR a členové komise rozhodli o nutnosti urychlené výstavby objektu nové Labské boudy. Po původních požadavcích na umístění nového objektu dále od hrany Labského dolu zvítězila argumentace Správy Krkonošského národního parku a Horské služby, že osazením nové Labské boudy na místě její předchůdkyně nedojde k dalšímu ničení přírody. Prosazováno bylo již tehdy řešení, které by co nejméně poškodilo nejcennější partie Krkonošského národního parku. V soutěži na architektonické ztvárnění nové Labské boudy zvítězil Státní projektový ústav obchodu Brno s hlavním projektantem Ing. arch. Zdeňkem Řihákem. Rozhodnutí o přípustnosti stavby vydal tehdejší Okresní národní výbor v Trutnově dne 19. 5. 1969. Základní kámen nové Labské boudy byl položen dne 12. června 1969, žádost o povolení k provozu podal investor 1. 10. 1975. Nová Labská bouda byla otevřena 30. října 1975.

historický vývoj

Již na konci 20. století došlo ke zřícení lodžií v čelní stěně hotelu vlivem působení neodklízeného sněhu a neúdržby a následně byly lodžie odstraněny. Na počátku 20. století došlo k likvidaci velkoplošných prosklených stěn se vstupy na terasu, ty byly nahrazeny plastovými okny. Stejná okna byla osazena v bočních stěnách hotelu. V intencích tehdejšího architektonického vkusu byla budova „zlidštěna“ dřevěnými palubkovými obklady s barevností v odstínu palisandr. Před několika lety se snažil Krkonošský národní park nevyužívaný objekt odkoupit a získat finanční prostředky na jeho demolici. Tyto snahy nebyly úspěšné a v současné době je hotel opět využíván a svitla naděje, že by tato perla české moderní architektury mohla být uvedena do stavu, v jakém byla navržena a po mnoho let provozována.

popis památkové hodnoty

Jedná se o vynikající příklad architektury ovlivněné myšlenkami pozdní moderny a brutaluismu. Originální je osazení objektu do konfigurace Krkonoš .

stav zachování památkové hodnoty

Již na konci 20. století došlo ke zřícení lodžií v čelní stěně hotelu vlivem působení neodklízeného sněhu a neúdržby a následně byly lodžie odstraněny. Na počátku 20. století došlo k likvidaci velkoplošných prosklených stěn se vstupy na terasu, ty byly nahrazeny plastovými okny. Stejná okna byla osazena v bočních stěnách hotelu. V intencích tehdejšího architektonického vkusu byla budova „zlidštěna“ dřevěnými palubkovými obklady s barevností v odstínu palisandr.

popis

Hotel je osazen do terénu Labského dolu způsobem, že při pohledu od Zlatého návrší se projevuje jako malá bouda se sedlovou střechou měnící se v elegantní křivku zastřešení zadní části objektu, který je devítipodlažní a klesá směrem do rokle Labského dolu. Unikátní je strukturovaná betonová konstrukce imitující skály Pančavského vodopádu – boční stěny jsou svisle členěny nakoso kladenými širokými pilastry. Ve vzniklých kolmých plochách jsou osazena okna, čelní plochu hotelu dominantním způsobem dělily průběžné lodžie. V dolních dvou patrech objektu bylo umístěno technické zázemí hotelu, směrem nahoru se v dalších pěti podlažích nacházely dvoulůžkové pokoje se sociálním zařízením, přičemž kapacita objektu byla 120 lůžek. Originální původní řešení dvoupodlažní restaurace s galerií umožňovalo propojení jídelny s terasou nad propastí Labského dolu celoplošnými prosklenými stěnami. Původnítočité schodiště bylo nahrazeno schodištěm rovnoramenným. Vybavení kuchyně a zařízení restaurace poskytovalo kolemjdoucím turistům 1000 obědů denně. Interiéry byly obohaceny tehdy typickými výtvarnými díly, zde keramickými plastikami, které se uplatňují také na krbovém tělese. Celkový dojem z řešení interiérů umocňovaly podlahy z velkoplošných čedičových dlaždic a travertinové parapety.

Digitální dokumenty (MIS)

Všechny dokumenty v MIS

Zobrazení na mapě

Definiční a přírůstkové body

Lokality

  • Kód CZ 233, Bedřichov, urbanizované sídlo, Bedřichov v Krkonoších, Trutnov, Královéhradecký kraj
  • Kód CZ 29858, Labská Bouda, vesnická čtvrť, Bedřichov v Krkonoších, Trutnov, Královéhradecký kraj

Regiony

Seznam pramenů/literatury (Carmen)

Události

  • projekt - 1968 - 1972

    architekt: Řihák Zdeněk

  • realizace - 1972 - 1975

stáhnout data v .xls