Původně lázeňská vila je řešena jako volně stojící patrová plně podsklepená budova s využitým podkrovím postavená na v podstatě obdélném půdorysu pod křížovou sedlovou střechou krytou původně břidlicí, dnes její náhražkou. Budova je postavena z pískovcových neomítnutých kvádrů, pouze severní průčelí je hladce omítnuté. K severozápadnímu nároží přistavěná kaple je též hladce omítnuta, ale četné architektonické články jsou pískovcové. Základní kompozice dispoziční i pohledových fasád se vyznačuje převážně osovou souměrností. Ve všech 3 podlažích (suterén, přízemí a 1. patro) jsou v hlavním jižním průčelí 3 větší místnosti, z nichž prostřední je předsunuta před líc fasády a vytváří mělký trojosý rizalit. V zadní - severní části je v ose budovy obytná místnost a dvouramenné schodiště situované kolmo na vnitřní podélně vedenou chodbu. Obě prostory vytvářejí hlubší rizalit zasahující téměř ke strmé skalní stěně. K ní vede můstek přístupný dveřmi z nejvyšší mezipodesty. Zadní trakt je nad přízemím užší o západní nárožní místnost, z vnějšího pohledu vytváří tak dojem kolmého dvorního křídla. .Střední rizalit prostupuje budovou až do zobytněného podkroví, navenek se projevujícího dvěma okenními osami ve středu rizalitu a po obou stranách 2 vikýři se sedlovými stříškami. Členěná střešní konstrukce tvořená proniky sedlových střech má na třech pohledových stranách vysoké štíty prolomené okenními otvory. Předsazené střešní plochy jsou podpírány zdobnými dřevěnými konzolami. Pouze čtvrtý štít je hladký, směrem ke skále má jen kruhové okno, osvětlující horní část hlavního schodiště. Tři pohledově exponované fasády (západní, jižní a východní) oplývají řadou zdobných prvků novogotického tvarosloví (balkon v průčelí, kružby v parapetu terasy, užití lomených oblouků, ukončení štítu nad bývalou kaplí, parapetní výplně na jižní fasádě apod.). Podél západní i východní strany budovy jsou v úrovni 1. patra terasy s parapety zdobenými motivy kružeb. V přízemí na západní straně je terasa nesena 2 pilíři a 2 dvojicemi sloupů s hlavicemi, vytvářející tak krytý přístup k hlavnímu vchodu. Na východní straně je terasa uložena na trojici pilířů; prostor pod ní sloužil původně jako lodžie s přímým vstupem po schůdcích do zahrady. V současné době jsou arkády zazděny a prostor přičleněn k obytné místnosti v přízemí budovy. Jižní hlavní průčelí je sedmiosé, středním rizalitem rozdělené na 2 + 3 + 2 osy, ve 4. ose v suterénu jsou dveře, přízemí má segmentová okna, v patře rizalitu balkon se železným zábradlím přístupný dveřmi ve střední celkově 4. ose. Nad těmito dveřmi, v do čtverce vsazeném kvadrilobu je erb rodu hrabat z Waldštejna, svobodných pánů z Wartenberka položený na erbovní plášť pod hraběcí korunkou. Štít dvouosý. Po stranách je průčelí rozšířeno vždy o jeden lomený oblouk arkád nesoucí terasy před patrem západního a východního průčelí. Západní vstupní průčelí má v přízemí arkádu s třemi lomenými oblouky, v níž je schodiště ke hlavnímu vstupu. Tato arkáda nese terasu přístipnou z patra budovy dvoukřídlými dveřmi. Po stranách dveří je po lomeným obloukem zaklenuté nice. Ve štítě jsou tři okna, z nich prostřední je podstatně větší. Východní průčelí je dvouosé, v přízemí má dnes zazděnou arkádu lodžie o dvou lomených obloucích. V patře jsou v 1. ose dvoukřídlé dveře vedoucí na teraso nad lodžií, ve štítě tři okna, z nich prostřední je podstatně větší. Na severní straně je toto průčelí rozšířeno o jednu osu hladce omítnutým patrovým přístavkem. Severní průčelí je v půdorysu značně členité, hladce omítnuté,s minimem otvorů. Z mezipodesty schodiště mezi patrem a podkrovím vede můstek na terasu nad přilehlou opěrnou zdí. Interiéry jsou v suterénu klenuté segmentovými klenbami, v dalších podlažích jsou plochostropé. Hlavní schodiště má dochované původní ozdobné kovové zábradlí. Před západní fasádu předstupuje kromě terasy zastřešující hlavní přístup do domu také, na severní straně, bývalá kaple sv. Srdce Ježíšova. Jedná se o přízemní objekt se sedlovou střechou a stupňovitě zakončeným štítem, zdobeným motivy novogotických růžic. V jihozápadní štítové straně je také původní vstup do kaple – dvoukřídlové dveře v kamenném profilovaném portálu s nadsvětlíkem zdobeném jednoduchými kružbami v lomeném oblouku. Směrem k jihu je ve fasádě kaple jedno okno s lomeným obloukem a jednoduchými kružbami. Kaple byla původně z domu přístupna přes sakristii. V současné době je z obou uvedených prostor denní společná místnost pro obyvatele domu. Vzhledem ke svažitému terénu je příjezdní komunikace v úrovni suterénu, kde je v ose středního rizalitu také hospodářský vstup do budovy. Do výše podlahy přízemí jsou po obou stranách budovy vybudovány opěrné zdi s kovovým oplocením. Na obou vzniklých plochách se rozprostírá zahrada, ze severní strany ohraničená opět opěrnou zdí se zabudovaným schodištěm do současného lesoparku rozprostírajícího se nad budovou. Stavebnice vily Františka Johana rozená hraběnka z Thunu a z Hohenšteina (*3. VIII. 1852 Žehušice, +24. VII. 1894 Karlovy Vary) byla dcerou Josefa Osvalda I. hraběte z Thunu a z Hohenštejna na Klášterci (*21. XII. 1817 Žehušice, +6. I. 1883 Klášterec nad Ohří) a Johany Josefy Roziny rozené starohraběnky ze Salm - Reifferscheidtu - Hanšpachu (*16. V. 1827 Praha, oo 10. IX. 1846 Praha, +8. V. 1892 Innsbruck) a 18. V. 1873 se v Praze provdala za Arnošta Karla hraběte z Waldštejna a svobodného pána z Wartenberka, c. k. tajného radu a c. k. komořího (*4. II. 1849 Praha, +27. VI. 1913 Brioni).