Objekt bývalé městské spořitelny a městského domu č. p. 272 stojí na západní straně hlavní části českokamenického náměstí (historický název byl Tržní náměstí), dnes se jedná o nejjižněji stojící dům západní fronty náměstí. Jedná se o dvoupatrový podsklepený, zděný, hladce omítnutý dům, pod soustavou sedlových střech, krytých eternitem na bednění, postavený na hluboké středověké parcele s malým dvorkem, dnes na jihu otevřeným. Jeho fasády (do dvorku a západní) jsou jednoduché, členěné pouze plochými bankálovými římsami a okenními šambránami se zdůrazněnými hlavními klenáky. Pouze hlavní východní průčelí orientované do náměstí je patřičně reprezentativně honosné. Je tříosé, přičemž prostřední osu tvoří minimálně předstupující rizalit. Ten má v prvním patře balkón, podepřený dvěma volutovými konzolami, který nese přes dvě patra jdoucí korintské sloupy vysokého řádu. V prvním patře rizalitu je jedno velké okno s vestavěnými dvoukřídlými balkónovými dveřmi a ve druhém patře je jedno trojdílné sdružené okno. Průčelí je na soklu a v přízemí bosované, v patrech hladké s okenními edikulami v postranních osách. Postranní osy mají v prvním patře trojúhelníkové frontony a půlkruhem zakončená okna, ve druhém patře jsou pouze nadokenní římsy a okna obdélná. Hlavní vstup je umístěn v přízemí, v pravé postranní ose, má původní neorenesanční dvoukřídlé částečně zasklené rámové dveře, s vysokým do půlkruhu zaklenutým nadsvětlíkem (podobně jako sousední okna v přízemí). Průčelí je nad hlavní římsou korunováno bohatě členěným dvoupatrovým štítem, v prvním patře s ciferníkem hodin, ve druhém patře s úplným českokamenickým znakem. Po stranách štítu jsou kamenné alegorické sochy a na jeho vrcholu je umístěna socha rytíře Ronalda (patinovaná měděnkou) s korouhví na dřevci s letopočtem 1896. Socha je vysoká 284 cm, s dřevcem pak 360 cm. Interiéry mají vesměs bohatou výzdobu doplněnou štukovými architektonickými články, v prvním patře zadního traktu je velká neorenesančním dřevěným deštěním obložená místnost s původními osvětlovacími tělesy a kazetovým stropem. Na půdě je zachován fungující hodinový stroj. Soubor svítidel se sestává z velkého mosazného lustru, čtyř kusů mosazných nástěnných svítidel a nástropního svítidla. Velký mosazný lustr – výška 190 cm, průměr 155 cm. Lustr, který je umístěn v místnosti prvního patra, je tvořen dvěma obručemi a nástropní částí – závěsem. Všechny tři části jsou navzájem propojeny řetězy a ozdobeny reliéfy (odlitky) s dubovými ratolestmi a s žaludy. Objímky žárovek jsou ozdobeny dubovými listy. Díl pod stropem má tvar ploché mísy s objímkou na jednu žárovku uprostřed. Prostřední díl je tvořen 25 cm širokým tepaným pásem – loukoť je široká asi 45 cm. Spodní loukoť je široká asi 155 cm a je zde upevněno pět dvojic objímek se žárovkami. Nad každou dvojicí je osazena třetí objímka směřující do středu loukotě. V téže místnosti na severní a jižní straně jsou osazeny celkem čtyři kusy mosazných nástěnných svítidel (výška 42 cm). Svítidla jsou tvořena nástěnnou tepanou vykrajovanou plechovou deskou se zrcadlem ozdobeným reliéfem dvou dubových ratolestí dole svázaných stuhou. Deska měří 42 x 19 cm a dole je ozdobena žaludem. Uprostřed jsou k desce upevněna dvě esovitě prohnutá ramena s odlitky dubových listů, do nichž jsou vmontovány objímky se žárovkami. Ve druhém patře, na stropě hlavního schodiště, je vedle světlíku osazeno nástropní svítidlo (výška 20 cm, průměr 35 cm). Skládá se ze stínidla - skleněná tulpna s vybroušenými hvězdicemi a festony po obvodu, osazená do profilovaného krytu na objímku z tlačeného měděného plechu. Lustr a nástěnná svítidla pocházejí z doby kolem roku 1900, nástropní svítidlo z první poloviny 20. století. Nejstarším známým držitelem původního domu před moderní stavbou byla rodina Thamova (1548), dále pak rodina Fleckova (1611). V roce 1634 dům shořel a spáleniště odkoupil hrabě Kinský. V roce 1644 na témže místě vyrostl nový dům jež později hrabě Kinský přenechal správci panství Raphaellovi di Montanellimu, hejtmanu císařského vojska. V roce 1895 dům zakoupila městská spořitelna a po přestavbě se do nového domu nastěhovala, v roce 1897 se do nové budovy nastěhovaly také úřady radnice, které zde setrvaly až do roku 1945 a okresní zastupitelství (do svého zrušení roku 1907).