Zděná omítaná budova bývalé občanské záložny stojí na Masarykově náměstí v historickém centru města Třeboň na nároží s Husovou ulicí. Dvoupatrová budova v neorenesančním stylu byla postavena na staré parcele dle projektu schwarzenberského inženýra Jana Bělohoubka. Stavební povolení bylo vydáno 20. srpna 1872 a objekt byl dostavěn 27. října téhož roku. Jedná se o jednu z nejkvalitnějších staveb architektonického historismu v Třeboni. Bělohoubek ve zjednodušené formě navazuje na budovu České spořitelny na Národní třídě v Praze od Ignáce Ullmanna z let 1858 – 1862. Dvoupatrová budova s mělce vystupujícími nárožními rizality je završena korunní atikou a kryta je sedlovou střechou nízkého sklonu se šablonami. Jednotlivá patra jsou oddělena římsami, hlavní přístup do budovy je situován na straně do náměstí. Fasáda do náměstí je pětiosá a do Husovy ulice je fasáda členěna šesti okenními osami. Rizality zabírají plochu jedné osy. Plocha přízemí je členěna pásovou bosáží na nízkém mělce přesahujícím soklu. Přízemí je dále členěno půlkruhově zaklenutými otvory oken a dveří. Dvě krajní osy jsou v přízemí tvořeny okny, zbylé tři tvoří trojice vstupů, které jsou přístupné po pětistupňovém vyrovnávacím schodišti z desek z umělého kamene. Okna jsou dřevěná špaletová, dvoukřídlá, čtyřtabulková, půlkruhový světlík je dělen svislým příčníkem na dva čtvrtkruhy. Dveře jsou dřevěné, dvoukřídlé, na první pohled novější. Patra jsou oddělena od přízemí jednoduchou kordonovou římsou s oplechováním. Zdobnost pater je mnohem větší, rytmicky se střídá okenní osa s dvojicí sdružených pilastrů, které nesou široké kladí. Okna jsou obdobná těm v přízemí. Okna jsou flankována štukovými pilastry s hranolovou patkou a dorskou hlavicí s prstencem. Pilastry nesou členěnou štukovou archivoltu. Parapet je dále členěn obdélným polem s lemem. Rizalitové osy jsou doplněny dvojicí štukových sdružených pilastrů s hranolovou patkou s oblounem, kanelováním v ploše a kompozitní bohatě členěnou hlavicí. Osy v ploše fasády jsou doplněny sdruženými pilastry s obdélným vybráním v ploše pilastru. Patky jsou opět hranolové s oblounem, ale v tomto případě jsou pilastry v hlavici podstatně střízlivější, hladké hranolové bez členění. Mohutná mezipatrová římsa je ve tvaru hladkého kladí bez triglyfů, vrchní část je oplechovaná. Druhé patro takřka úplně kopíruje členění prvního patra, kanelace na pilastrech rizalitů je hustší, vpadlá pole na plochách pilastrů ostatních částí fasády jsou zdvojená. Pilastry ve druhém patře opět nesou mohutné kladí, korunní římsa je však více vysazena a je nesena drobnými rostlinnými konzolami. Vrcholová atika je členěna geometrickými poli a balustrádami. Fasáda do Husovy ulice je v členění obdobná až na počet os, pouze v přízemí nejsou vstupy. Za budovou se na SV straně nachází protáhlá plocha malého dvora, dnes již na jiném pozemku. Fasády do tohoto dvorku jsou hladké bez členění, prolomené sdruženými okenními otvory a jedním vstupem v přízemí.