Cestu z jádra obce, po spádu jihozápadním směrem, ukončuje pod svahem na křižovatce tvaru „T“ dvojice domů č. p. 27 a č. p. 23. Vedle druhého ze jmenovaných, západně, leží malý rybníček. Toto malebné zákoutí je ovšem poměrně mladé, na místě rybníka stávalo dříve stavení č. p. 22. Za domem, vedle hráze rybníka, se terén ještě dále svažuje v návaznosti na úval, který pokračuje jižně. Na tuto svažitost dům reaguje vysokou podezdívkou směrem k zahradě, která signalizuje podsklepení. Objekt je jednopatrový, obdélný, bez zádveří. Teprve za domem jsou k jeho základní hmotě připojeny dva přízemní přístavky, jeden mělčí, plochostropý, s terasou a druhý hlubší, krytý pultem. Konstrukce domu je typickou kombinací roubení, hrázdění a zděné technologie. Světnice je roubená, s podstávkou, vstup a hospodářské přízemí zděné. Patro je pod bedněním patrně celé hrázděné, hrázdění je však odkryté pouze na jihozápadní polovině zadní fasády. Přístavky za domem jsou zděné. Podezdívka domu i přístavků je z odhalených pískovcových kvádrů. Hladké omítky zděných částí i výplní hrázdění a vymazávek roubení jsou bílé. Dřevěné části naopak hnědočerné. Bíle zdůrazněné jsou pouze sražené hrany podstávky a lišty bednění včetně navazujícího obloučkového prkna pod římsou. Střecha domu je polovalbová, mansardová. Kromě oken v lichoběžných štítech ji přisvětlují dva sedlové vikýře, každý v ose podélné fasády, zpředu a zezadu. Druhou úrovní střechy prochází za hřebenem omítaný komín a vedle něj čtvercový průlezový světlík k jeho údržbě. Vše završuje ozdobná hromosvodová tyč. Střecha domu i pultového přístavku je pokryta asfaltovým šindelem. Horizontální i vertikální členění fasád vychází z použité skladby konstrukcí, které jsou pro ně určující. Podstávka je v tomto případě zapřena velmi krátkými začepovanými pásky, které se tvarem skoro blíží rohovým klínkům. Ližina má spodní hranu sraženou drobnou římsovou profilací. Dům obepíná vyvinutá korunní římsa. Pod ní umístěné prkno v poloze obloučkového vlysu má vyřezávání tvarované do oslích hřbetů. Shodným prknem na lišty bednění navazují i spodní části šambrán oken patra. Typické tvůrčí napětí mezi snahou o symetrii a tradičním trojdělením domu je patrné i zde. Čtyři okenní osy hlavního průčelí doplňuje pátá středová osa symetrie, na kterou je osazen vstup a vikýřové okno ve střeše. Okna jsou dvoukřídlá, šestitabulková, s klasickými dřevěnými šambránami. Prostý vstupní portál se zabíleným ostěním má nad dveřním otvorem obdélný nadsvětlík.