Nejstaršímu pravěkému osídlení lokality patří patrně mohutné valové opevnění v její východní části, které bylo později využito při výstavbě středověkého hradu. Na základě několika pravěkých keramických fragmentů získaných při průzkumech hradního jádra bývá toto opevnění řazeno do pozdní doby bronzové. Samotný středověký hrad vystavěl Herbord I. z Fulštejna na popud olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka krátce před polovinou 13. století a v roce 1255 jej společně se vsí dostal lénem. Roku 1476 během česko-uherských válek byl hrad poškozen vojskem Matyáše Korvína a následně zde nejspíše proběhla rozsáhlá přestavba, která setřela původní podobu středověkého hradu. Během třicetileté války byl hrad několikrát značně poničen, až jej nakonec obsadila a při svém odchodu vyhodila do povětří švédská vojska. Po přesunutí sídla vlastníků panství na zámek ve Slezských Rudolticích ztratil hrad Fulštejn svůj význam a začal pustnout. Hradní jádro má nepravidelný oválný tvar o rozměrech asi 100 x 55 m a je obklopeno hlubokým příkopem a valem. Přístup do něho byl zajištěn v severním nároží vstupním koridorem s mostem přes příkop. Jádro bylo patrně sekundárně rozděleno nepříliš hlubokým příkopem, s tím, že na severozápadě byl ponechán zhruba 5 m široký pás spojující obě části. Dochované relikty zdiva pocházejí pravděpodobně až z doby rozsáhlé přestavby hradu na konci 15. či na počátku z 16. století. U jižní stěny západní části jádra (tzv. zadní hrad) jsou patrné pozůstatky trojdílné budovy, z níž se zachovala především vnější obvodová zeď a také okrouhlý plochý pahrbek s nedávno odkrytými relikty zdiva útočištné věže, tzv. bergfriu. Ve východní části hradního jádra (tzv. přední hrad) se nacházejí zbytky dvouprostorové palácové renesanční budovy. U obou částí jádra jsou na různých místech dochovány fragmenty obvodových zdí. Předhradí je vymezeno na východě trojitou linií mohutných příkopů a valů a na severozápadě strmým srázem klesajícím k řece. Bylo také chráněno hradbou z lomového kamene, která je patrná na severozápadní straně. Úvozová cesta, která protíná a porušuje valové opevnění, byla vybudována někdy v novověku.