fara

Areál fary čp. 74 se rozkládá jihovýchodně od hlavního trmického Václavského náměstí, mezi ulicemi Za Humny na jihu a Slepou na severu, do které se vlastní fara obrací svým severním podélným průčelím, a která ústí do Václavského náměstí v jeho jihovýchodním koutě. Areál spolu s farní zahradou zabírá pozemek zhruba ve tvaru kosodélníku, orientovaného ve směru sever – jih, je tvořen vlastní farou čp. 74 (1), dále původně hospodářskou budovou (2), jež dnes slouží jako kaple, která se “krčkem” napojuje objekt fary na západním kraji jejího jižního dvorního průčelí. Poslední památkově chráněnou položkou jsou ohradní zdi s branou (3). Jedna navazuje na východní boční průčelí fary a má při ní pilířovou bránu. Druhá z větší části ohraničuje dvůr fary na východní straně a odděluje jej od památkově nechráněné farní zahrady. Dalšími památkově nechráněnými částmi areálu jsou: garáž se skladem v patře (postavená asi v 80. letech 20. století) přistavěná k jižnímu bočnímu průčelí hospodářské budovy a na ní navazující asi barokní či klasicistní kůlna. V jižní části dvora pak stojí asi barokní či klasicistní stodola s bedněným přístavkem, přičemž kůlna a stodola jsou památkově hodnotné stavby. V jižní části dvora je zřízeno antukové hřiště na volejbal. KŮLNA je přízemní nepodsklepená stavba postavená z ne příliš pravidelných pískovcových kvádrů (doplněných cihlami) pod polovalbovou střechou krytou pálenými bobrovkami na husté laťování. Východní hlavní průčelí je rozděleno čtyřmi pilíři do tří polí, z nichž krajní jsou vyplněna svislým bedněním, ve středu střechy je svisle bedněný sedlový vikýř se svlakovými dveřmi. Jižní boční průčelí má na sraz svisle bedněný štít nad dodatečně z cihel vyzděným polem mezi pilířem východního a stěnou západního průčelí. Západní průčelí je bez otvorů. Severním průčelím je kůlna přistavěna k novodobé garáži. STODOLA je přízemní převážně hrubě omítnutá budova vyzděná ze smíšeného zdiva (štíty vyzděny nově z cihel) na obdélném půdorysu pod polovalbovou střechou krytou dnes vlnitými osinkocementovými deskami s hřebenem orientovaným ve směru západ – východ. Průčelí mají torzálně dochované hlazené lizénové rámy. V podélných průčelích má stodola segmentem zaklenuté brány mezi dvěma úzkými svislými větracími otvory. Brána v jižním průčelí je dnes zazděna cihlami, brána v severním průčelí má dvoukřídlá posuvná svisle na sraz bedněná vrata. V bočních průčelích je pouze po úzkém svislém větracím otvoru. K východní části severního podélného průčelí je na obdélném půdorysu přistavěn novodobý vodorovně bedněný dřevník (s dvoukřídlými pravými ven otvíravými svlakovými dveřmi v západním průčelí) pod pultovou střechou krytou vlnitými osinkocementovými deskami, která s odsazením navazuje na střechu stodoly.