Areál poutního kostela P. Marie Bolestné se nachází ve střední části obce Mariánské Radčice a dnešní podobu získal v letech 1692 – 1703, v první fázi byl stavěn Janem Baptistou Matheyem. Loď kostela s transeptem stavěna po roce 1695, v realizaci pokračoval Giulio Broggio, který původní záměr zčásti pozměnil připojením obdélného, protáhlou kopulí s lucernou sklenutého presbytáře odvozeného ze starších autorových realizací (viz kaple sv. Františka Xaverského v Liběšicích). Kostel obklopil ambit obdélného půdorysu s předsazeným západním portikem se šesti kaplemi, z nichž čtyři nárožní jsou zmenšenou variantou presbytáře, zbylé dvě obdélné. Klenby ambitů byly opatřeny koncem 18. století výjevy z loretánské litanie od Ignáce Tatschnera, interiér kaplí doplnila malířská výzdoba Josefa Kramolína, na stěnách ambitů byly vymalovány legendické výjevy zázračných vyslyšení na přímluvu Panny Marie Bolestné z Mariánských Radčic. V rohových kaplích se rovněž nachází sochařská výzdoba z dílny F. A. Kuena. Původní barokní vybavení kostela se dochovalo jen z části – chórové lavice, obrazy a sochy presbytáře, kazatelna; část pochází z konce 19. stol. Počet kaplí společně s presbytářem vytváří symboliku Sedmi bolestí Panny Marie. Ambit s kaplemi byl postaven v letech 1697-1703 podle návrhu Giulia Broggia. K ambitu se krčkem napojující fara čp. 22, která se nachází na jihovýchodní straně, a hospodářská budova, navazující v ose na západní křídlo fary. Patrová trojkřídlá barokní fara byla postavená ve dvou etapách – v roce 1719 a letech 1727-30 – podle návrhu Octavia Broggia. Hlavní průčelí má bohaté štukové členění, vstup lemuje mohutný portál. Přízemní zděná budova, pocházející z první poloviny 19. století, sloužila jako hospodářské zázemí fary, k níž se napojuje v ose. Obdélná budova má prosté fasády, sedlovou střechu kryjí bobrovky. Areál byl přirovnáván počátkem 18. století k jedné ze čtyř mariánských pevností, a to vedle Zahražan, H. Jiřetína a Bohosudova. V kázání oseckého cisterciáka M. Jungera z roku 1716 je zdejší thaumaturga přirovnána k Luně. Poutní areál s působivým seskupením členité střešní krajiny s výškovou dominancí kostela nad obvodovými ambity se krajinotvorně uplatňuje v relativně rovinaté podkrušnohorské pánvi především z pohledů od západu a jihozápadu, z ostatních spíše jako dominanta obce.