Tunel č. 8, zvaný Novohradský, na trati Brno - Česká Třebová, jejíž stavba byla zahájena v listopadu 1843 a uvedena do provozu 1. 1. 1849. Předmětný tunel byl ze skupiny 10 tunelů na úseku Brno - Blansko nejnáročnější a nejdelší stavbou realizovanou pravděpodobně italskou firmou Tallachini a financovanou brněnskými železářskými magnáty bratry Kleinovými. Na stavbě tunelů se podíleli italští, balkánští i čeští dělníci pod vedením vrchního architekta Antona Junglinga a mistrů Antona Kunerta a Theodora Dietricha. Tunelová štola o délce 494 m je je ukončena na severu a na jihu klasicistními portály z kamenného kvádrového zdiva. Stěny portálů jsou mírně kónické s obloukově zaklenutým průrazem tunelu pro dvojkolejnou trať. Otvor je rámován archivoltou z pravidelně přitesaných klenáků. Portály jsou završeny zalamovanou kordonovou římsou a vyloženou profilovanou korunní římsou nesoucí atiku.