škola císaře Františka Josefa I.

Třípatrová čtyřkřídlá budova na obdélném půdorysu s vnitřním obdélným dvorem. Užší strany koncipované coby vstupní akcentují vždy symetricky umístěné dvojice mírně představených vstupních útvarů, hmota těchto stran posléze přechází do delších bočních stran v podobě mělkých rizalitů. Plasticita vnějších hmot kombinuje průběžně po celé délce a jednotlivých podlažních pásech bosované přízemí na kamenných kvádrech, trojúhelné a segmentové suprafenestry v 1. a rovné nadokenní římsy na krakorcích ve 2. poschodí. Vzájemné horizontální oddělení zdůrazňuje průběžná kordonová římsa mezi 1. a 2. podlažím, v úsecích od vstupních útvarů do ploch nárožních rizalitů delších stran je použita též u 2. a 3. podlaží. Vrchol budovy je zdůrazněn masivní průběžnou korunní římsou vyloženou na krakorcích. Ta tvoří současně základnu pro plastické dekorativní štíty, akcentující jednotlivé vstupní útvary. Jejich tektonika přebírá z okolní hmoty budovy tvar půlkruhového okna přízemí v podobě zaobleného završení ve formě portálu flankovaného polosloupy s dórskou hlavicí a završeného odstupněným překladem s plastickými úseky architrávu. V 2. a 3. podlaží je čelní plocha vstupního útvaru vymezena zdvojeným pilastrem vysokého řádu s korintskou hlavicí. Okenní otvory jsou zde při využití rozměrově shodných obdélných oken okolních ploch zdvojeny a rámovány polosloupy s iónskou hlavicí s trojúhelnýn překladem v 1. patře; v následujícím podlaží posléze plastickým orámováním se zdůrazněnými horními rohy vycházející z návojové podokenní římsy a odsazeného rovného nadokenního suprafenestru. Nad korunní římsu převýšené štíty přechází zaoblenými bočními křídly, flankovanými na okrajích útvary pyramid do raně barokní estetiky. Vnitřní plocha je na okrajích akcentována zdvojenými polopilastry, nesoucími segmentově završené kladí.