1535494070 - rudný důl - revír Hrazený potok - Zlatý kopec
katalogové číslo
1535494070
název
rudný důl - revír Hrazený potok - Zlatý kopec
kraj
Karlovarský kraj
okres
Karlovy Vary
obec
Boží Dar
část obce
Zlatý Kopec
katastrální uzemí
Ryžovna
typ
rudný důl
kategorie
objekt
památkově chráněno od
18. 5. 2015
existující
ano
specializace
industriální dědictví

anotace

Revír Hrazeného potoka představuje charakteristické důlní území v Krušných horách výjimečné svou autentičností. Revír je umístěn v lesním prostředí nedotčeném pozdější ekonomickou činností a povrchové pozůstatky těžby jsou proto velmi dobře zachované.

dějiny

Revír Hrazeného potoka představuje charakteristické důlní území v Krušných horách, které je výjimečné svou autentičností – revír je umístěn v lesním prostředí nedotčeném pozdější ekonomickou činností, a povrchové pozůstatky těžby jsou proto velmi dobře zachované. Zajímavý je především rozsah a typologie zdejších prací. Ložisko bylo těženo velkým množstvím drobných provozů s rychle se střídajícími obdobími konjunktury a úpadku. Rozmístění jednotlivých, zejména svislých otvírkových děl svědčí o intenzivním, leč nesystematickém provozu malých těžařstev. Lokalita tak představuje systém těžby typický pro počáteční období těžby i velkých ložisek. V kontextu dalších krušnohorských lesních cínových dolů, ve kterých byla cínová ruda získávána většinou z subvertikálních greisenových žil uložených v autometamorfovaných žulách, je revír Zlatý Kopec – Hrazený potok reprezentantem zcela odlišného, v Krušných horách vzácnějšího typu ložiska, vázaného na turmalinizované fylity a křemenné žíly a čočky sledující zpravidla metamorfní foliaci fylitů, jež má v této oblasti jen střední úklony. Tomu se podřizoval i způsob dobývání ložiska. Ze zachované dokumentace lze dovodit, že těžená surovina byla upravována často v miniaturních primitivních úpravnách rozmístěných podél toku Zlatokopeckého potoka, v roce 1856 jsou však již tyto provozy popisovány jako ruiny. Zajímavou skutečností je název Hrazený potok – vzhledem k typu suroviny v tomto revíru lze předpokládat jednoduchou dvoustupňovou úpravu – drcením a mletím a posléze gravitační úpravu plavením. Je pravděpodobné, že všechny stroje byly poháněny vodní silou, k drcení se používaly vodou poháněné stoupy, surovina rozdrcená na zrnitost potřebnou k uvolnění většiny rudních zrn z horniny pak byla upravována plavením. Je možné, že vody Hrazeného potoka, který byly přehrazen systémem kamenných hrázek a zdrží, byly využívány ke kampaňovitému plavení podrcené rudy. Dno potoka je z větší části dlážděno štětovou dlažbou.

stav zachování památkové hodnoty

Povrchové pozůstatky po těžbě jsou v dobrém stavu, důlní díla jsou zajištěna.

popis

Na jih a jihozápad od Zlatého Kopce, v trojúhelníku vymezeném spodní částí osady, Tetřeví horou a Komářím vrchem, se rozkládal historický revír cínových rud, označovaný v současné literatuře jako Zlatý Kopec – Hrazený potok (podle levého přítoku Zlatého potoka). Jde o ložisko kasiteritu zcela odlišného genetického typu než na protější straně údolí – kasiterit je zde vázán na křemenné čočky a žíly ve fylitech, obsahujících často turmalín. Ložisko bylo rozfáráno desítkami štol a nehlubokých šachtic, hlavní koncentrace starých důlních je v příkré stráni nad pravým břehem bezejmenného vodního roku tvořícího pravý přítok Hrazeného (na topografických mapách též Hrázného potoka) v místech, jež Jokély (1857) označuje jako Hahnbergloch. O vzniku a historii těchto dolů se nedochovaly bližší údaje. Patrně však existovaly již v 16. století, kdy pracovaly doly na Komářím vrchu (Mückenberg), jež patřily do skupiny tzv. lesních cínových dolů, pro něž král Ferdinand I. vydal v roce 1548 speciální cínový horní řád. Mathesius (1564) uvádí, že sám viděl kroupy cínovce z Mückenbergu velké až jako lidská hlava. Doly na Mückenbergu zanikly v 18. století a jejich umístění je dnes neznámé. Doly v okolí Hrazeného potoka byly v provozu ještě v polovině 19. století (Jokély zmiňuje důl Hoffnung zu Gott, těžící dvě křemenné žíly s vtroušeným kasiteritem mocné až 60 cm a upadající pod středními úhly k severu, a důl Francisci v místech zvaných Rammelsbergloch). Důl Hoffnung zu Gott byl obnoven ještě za první republiky a jeho činnost skončila během třicátých let. Dochovala se po něm velká halda v blízkosti domu, jenž patřil stejnojmennému těžařstvu (st. p. č. 158). Nesčetná historická důlní díla – štoly, šachty, haldy, pinky) se nacházejí zejména v prostoru jižně od tohoto dolu, část z nich byla nedávno zabezpečena – přístupné štoly a otevřené šachty jsou osazeny mřížemi. Dobývané žíly měly podle průběhu důlních děl převládající směr V-Z až SV-JV.

Památková ochrana

Digitální dokumenty (MIS)

Všechny dokumenty v MIS

Zobrazení na mapě

Definiční a přírůstkové body

Lokality

  • Kód CZ 19146, Zlatý Kopec, ves torzální, Ryžovna, Karlovy Vary, Karlovarský kraj

Regiony

Využití

  • V současné době na tomto území probíhá pouze lesní hospodářství

stáhnout data v .xls