Pískovcová boží muka se nacházejí jižně od příjezdové komunikace od Huntířova poblíž zástavby na parcele č. 15. Více než tři metry vysoké kamenosochařské dílo se skládá ze soklu čtvercového půdorysu, mohutného dříku ve tvaru kuželky a čtyřboké kaplice, s mělkým půlkruhovým obloukem ukončeným, nikami na všech stranách. V dolní části kaplice jsou vytesány letopočty 1712, 1899(?) a iniciály: GB, FM. Na vrcholu kaplice jsou zbytky vrcholového křížku. Za boží muka se označuje drobná stavba nejčastěji ve tvaru sloupu nebo pilíře, někdy krytá stříškou. Občas bývá název boží muka (nesprávně) používán také pro krucifix umístěný v exteriéru. Mají symbolizovat sloup, u nějž byl z rozhodnutí Pontia Pilata bičován Kristus. Boží muka se nacházejí na návrších, rozcestích či v místech, kde někdo zahynul. Často bývají obklopena památnými stromy. Nejstarší boží muka se snad začala vyskytovat již před 14. stoletím. Od 14. století se objevují kamenná gotická boží muka, z nichž se zčásti též kvůli husitskému obrazoborectví dochovala jen některá. Největší rozšíření božích muk pak patří do období baroka a první republiky. Po řadě pozemkových reforem, zejména pak po scelování menších polí do rozměrných honů v rámci kolektivizace v 50. letech 20. století, se z volné krajiny vytratily jednoznačné identifikátory konkrétních míst. Zachovaná boží muka společně s památnými stromy představovaly důležité orientační body nejen pro poutníky, ale hlavně pro majitele a správce pozemků.