Podsklepený přízemní objekt na obdélném půdorysu s vysokou polovalbovou střechou. Zdivo smíšené a cihelné, omítané, architektonické členění je zvýrazněno štukovými profilovanými rámy a dalšími dekorativními doplňky zadního štítu, kde se dochovalo také barevné iluzívní členění. Střešní krytina z pálených tašek – bobrovek. Přehledné dispoziční řešení je v zásadě podélně dvou- až tří -traktové, příčně symetricky trojdílné. Objekt je natočen vstupní podélnou stranou do dvora, vstupní síň leží ve středním traktu. Ze síně jsou přímo přístupné obě krajní místnosti při nádvoří (jižní - býv. farní kancelář - a severní - pokoj), schodiště na půdu a pod ním vstup do sklepa. Nárožní severovýchodní obytná místnost je přístupná pouze přes přední pokoj téhož traktu. Vzadu za síní (ve středním dílu) navazuje neosvětlený komunikační prostor, ze kterého dále pokračuje střední díl pokojem a k jihu odbočuje úzká mezitraktová chodbička směrem do zahrady, k přistavěnému záchodu. Po východní straně chodbičky přiléhá nárožní spíž. V půdním prostoru je vestaven při jižním štítu ještě letní pokoj. Místnosti v přízemí jsou plochostropé, s omítanými podhledy, s výjimkou valeně klenuté chodby a bývalé kuchyně ve středním traktu a bývalé spíže která má křížovou klenbu. Dveře v obložkových zárubních jsou převážně z 19. století, kromě dveří do půdního prostoru, patrně zde druhotně užitých, které jsou včetně dekorativního kování ještě barokní. Ve vstupní síni opuková dlažba, v čele proti vstupu je umístěno rameno schodiště, stoupající doprava, s omítanou podezdívkou až do výše parapetu, s dřevěným stupňovitým nástavcem pro květiny. Schodiště zleva vymezuje dřevěný polygonální sloup, u stropu s podložkou, připomínající hlavici. Dvoukřídlé výplňové dveře do sklepa (vyjma obložky a závěsů) asi z 18. století. Farní kancelář, osvětlené ze dvou stran okny ve vysokých nikách se segmentovými záklenky. Okna mají špaletovou konstrukci, vnitřní křídla pocházejí z 2. pol. 19. století, vnější křídla a doplněné vnitřní plně bedněné okenice až z poč. 20. století. Také úprava vstupních dveří pochází z 2. pol. 19. století. Původní výmalba je pravděpodobně překryta nynější monochromní žlutavou úpravou, podlahu zakrývá PVC. V koutě vlevo ode dveří je zachována široká segmentová nika pro nedochovaná kamna. Dvě propojené místnosti „bytu“ faráře (obytný pokoj a postranní pokoj) osvětlené vždy dvěma okny uprostřed stěn, ve vysokých segmentových nikách s ustupujícím parapetem. Místnosti jsou obílené (místy prosvítá starší výmalba), původní fošnová podlaha. V předním pokoji, v kuchyňském koutu je kachlový sporák, z poč. 20. století. Kamna zadní místnosti se nedochovala, jejich rohové umístění naznačuje jen cihelná podkladní dlažba. Za síní vedle schodiště procházíme dveřmi z 1. pol. 19. století do staré kuchyně - s širokou valenou klenbou s výsečí po levé straně nad otvory zrušeného staršího topeniště. V koutě vzadu vlevo je obezděný kamnovec či prádelní kotel s dochovanou měděnou nádobou se dvěma uchy a dřevěným poklopem. Vedle v boční stěně je segmentová nika a vedle plechovými dvířky zakrytý otvor starého topeniště. Prostor je vybílen a opatřen šedou opukovou dlažbou cca 30 x 30 cm, na vazbu. Prostor je druhotně osvětlen přes schodiště dvoukřídlým okénkem. Střed zadního traktu - pokoj kaplana (kdysi čeledník s mohutnou pecí), vstup jednokřídlými dveřmi v segmentové špaletě, patrně z 1. pol. 19. století. V čele proti dveřím je umístěno ve vysoké segmentové nice vysoké šestitabulové okno z 1. pol. 19. století doplněné soudobými vnitřními okenicemi. Podlaha je prkenná. Vlevo v koutě je zazděna vysoká segmentová nika s druhotně upraveným a opět zazděným průchodem. Vpravo uprostřed stěny také zazděná nika, patrně nepoužívaného průchodu do spížní komory. V pravém koutě za dveřmi je poškozené vytápěcí zařízení, sestavené z druhotně použitých barokních a mladších kachlů (2.pol.19. stol.) a litinových kamen z poč. 20. století. I tato úprava se již nedochovala v úplném stavu, horní část je poškozena. V místnosti se zachovala výmalba šablonou z poč. 20. století, pod níž ale prosvítá nejméně jedna malovaná starší vrstva (i na stropě). Spížní komora je rohová místnost s vloženou křížovou klenbou na koutové pilíře, obílená, s ležatým, vysoko položeným okénkem do zahrady ve vysoké segmentové nice a s policovým výklenkem v zazděném dveřním průchodu. Přilehlá chodbička je valeně zaklenutá a vede k přistavěnému suchému záchodu. Po schodišti vstupujeme na obezděnou podestu v půdním prostoru, s lištovaným bedněným záklopem, odkud proti sobě vedou dvoje dveře: jedny k jihu (z 19. století), do letního pokoje a druhé k severu do volného půdního prostoru. Tyto jsou barokní, oboustranně výplňové, dvoukřídlé, vybavené slohovým dekorativním kováním. Letní pokoj má zvýšenou podlahu, na trámech původní dřevěné konstrukce místnosti, na které jsou druhotně vystavěny cihelné stěny. Plochostropá místnost má v čele sdružené okno v široké segmentové nice, v úpravě z 2. pol. 19. století. Tomuto období odpovídají i bílá kachlová kamna „žebříkového typu“, dochovaná vpravo za dveřmi, s přímým přikládáním. Výmalba patrně válečkem pochází pravděpodobně až z 20. století, podlaha je prkenná. Půda má dlažbu ze čtvercových topinek, uprostřed je omítaný průlezný komín. Na jižním štítu je patrné dozdění do dnešní úrovně smíšeným zdivem na původní kamenné. Krov – stojatá stolice s krátčaty z pol. 19. století nahradil starší mansardovou střechu. Sklepy jsou umístěny pod prvními dvěma severními díly domu, logicky tam, kde svah nejvíce klesá, takže severní obvodové zdivo vystupuje nad terén. Pod severním dílem je obdélný valeně klenutý prostor jednolodní prostor o výšce 2.5 m, přístupný ze zahrady z východního čela, na plánech označený jako Fürstlicher gemüseKeller (knížecí zeleninový sklep). V dalším hloubkovém traktu – pod středním dílem domu jsou dvě prostory, z nich východní cca 4.3 x 4,4 m opět valeně klenutá, zbylý sklep tvaru L (obcházející jednoramenné schodiště má užší valenou klenbu s trojbokou výsečí nad okénkem do dvora. Obvodové zdivo je kamenné, klenba cihelná s otisky bednění. Exteriér: Fasády jsou symetricky členěné, hladce omítané, doplněné profilovanou korunní římsou. Střecha polovalbová, krytá taškami. Štítové severní průčelí je dvojosé, s polovalbovým štítem, lemovaným římsovým profilem. Okna přízemí mají stuhové šambrány s ušima, ve štítu bez uší. Okenní křídla viditelná zvenčí jsou mladším doplňkem, členění do „T“ se opakuje i ve štítu. Mezi okny v přízemí je štukové oválné zrcadlo, ve štítu pravoúhlé (v něm byl zřejmě obraz N. Trojice na plechu z r. 1859). Jižní průčelí, opět s polovalbovým štítem, je uprostřed v přízemí zakryto přístavbou záchoda. Vlevo je velké okno farní kanceláře, vpravo ležaté okno s mříží. Štít je oddělen profilovanou korunní římsou barokního typu, okna jsou šestitabulková, bez šambrán. Po stranách podkrovního pokoje jsou zachována naznačená volutová křídla, štít je však doplněn do lichoběžného tvaru. Starší úprava zanechala stopy barevného členění lisenovým orámováním se čtvrtkruhy v rozích a pod poslední okrovou úpravou je částečně viditelná i v přízemí (nárožní lisena, část soklu). Vstupní průčelí je trojosé, se segmentově špaletovaným vstupem uprostřed, k němuž vede krátké nové schodiště. Okna jsou druhotně upravena, již bez šambrán. Zadní průčelí je na dvou velkých oknech opatřeno stuhovými šambránami s ušima, parapetní část nedochována, dále nese stopy červenobílého iluzívního členění (sokl, nárožní liseny) a je zakončeno profilovanou korunní římsou. Pod úrovní okolní terénu je umístěn jednoduchý vstup do sklepa s dřevěným překladem.