Jednolodní nevelká zděná orientovaná stavba na obdélném půdorysu s odsazeným čtvercovým presbytářem, zastřešení sedlové, nad presbytářem valbové, nad vítězným obloukem nevelký sanktusník. Krytina: pozinkovaný falcovaný plech, červenohnědý nátěr. Vnější plochy všech vnějších obvodových stěn jsou zcela hladké, kryté v současnosti tvrdou omítkou, pod kterou se lokálně v místech narušení objevují starší vápenné omítková vrstvy včetně nejstarší hrubé nehlazené omítky s vápenným nátěrem, typické (zejména v regionu) pro období 15.-16.století. Fasádu jižního průčelí kostela člení pouze tři okenní otvory stejných rozměrů a ve stejné výškové úrovni bez ostění a bez šambrán, s rovnou špaletou – dva v lodi a jeden v jižní stěně presbytáře. Otvory jsou zaklenuté stlačenými oblouky. Dřevěné okenní výplně jsou členěny celkem na 12 jednotlivých tabulek. V ose pod prostředním oknem se nalézá původní a dnes již opět jediný vstup do kostela. Dveřní otvor je vymezen kamenným ostěním, jednoduše profilovaným výrazným okosením, nabíhajícím cca 20 cm nad kamenným prahem. Ostění má půlkruhově zaklenuté nadpraží a vykazuje stopy dodatečné hrubé mechanické povrchové úpravy tzv. „pemrlováním“. Severní průčelí je zcela hladké a slepé bez okenních i dveřních otvorů. Západní průčelí: Trojúhelný štít je od plochy průčelí oddělen korunní římsou s jednoduše vyžlabenou profilací. Na římse stojí dva jednoduché ploché pilastry s kubickými patkami, ukončené plochým abakusem. Nejvýraznějším architektonickým projevem průčelí je rozměrný, centrálně umístěný starší vchod s pískovcovým barokním ostěním čtvercového průřezu. Plochý líc ostění je po obvodu lemován útlým páskem, stojky jsou od mírně stlačeného oblouku záklenku, opatřeného vystouplým plochým klenákem, odděleny obdélnými plochými hlavicemi.