KP tvoří: - kostel Nanebevzetí Panny Marie (parc.č.241) - kostel sv. Rocha (parc.č.245) - čp. 126 kovárna (parc. 243) - čp. 127 domek bednáře a obročího (parc. 242) - čp. 128 hospodářský dvůr (parc. 228) - čp. 129 zbourán (parc. 230), chyba v nařízení vlády č. 171/1998 Sb. - čp. 130 domek řezníka (parc. 231) - čp. 131 domek nočního hlídače (parc. 229) - čp. 132 premonstrátská kanonie (parc. 233) - čp. 133 zahradní domek (parc. 270/1) - čp. 134 premonstrátská prádelna (parc. 249) - čp. 135 pivovar (parc. 247/1) - čp. 136 domek vrátného (parc. 244, 246/3) - čp. 155 špitál sv. Alžběty a sv. Norberta (parc. 198) - čp. 157 dům V Presu (parc. 256) - čp. 301 pivovarský dvůr (parc. 247/3) - čp. 302 pivovarský dvůr (247/2) dále viz DL - hlavní brána, sloup se sochou sv. Norberta, sloup se sochou Ecce Homo, východní brána Strahovského nádvoří, východní ohradní zeď Strahovského nádvoří, dělící zdi (mezi parc. 252 a 253), Opatská zahrada, kašna v Opatské zahradě, Konventní zahrada, studna v konventní zahradě, kašna v konventní zahradě, Gotteiekův letohrádek, skleník (parc. 238), ohr. zeď Konventní zahrady, balustráda (záp. Konvent. zahr.), brána konventní zahrady, vstupní pavilon, ohradní zeď podél Úvozu, branka při kostelu sv. Rocha, kamenný kříž na podstavci (u sv. Rocha), pilířové oplocení býv. hřbitova, severní hradba, brána pivovaru 1, 2, pilířový plot se sochami (při kostelu P. Marie), ohradní zeď a brána hosp. dvora, Velká Strahovská zahrada, zahradnictví, dřevník (SZ u čp. 130), rajský dvůr, brána pivního dvora, knihovní dvůr, jižní ohr. zeď nádvoří s branou, záp. budova pivovaru, sousoší Zjevení bl. Heřmana, Strahovské nádvoří, socha lva, kazatelna, kamenný kříž (parc. 271/1), jeskynní pustevny, drobná zděná stavba (V od čp. 130), opěrná zeď při kurtu), vstup do sklepa s opěrnou zdí (J u čp. 130), brána do zahradnictví, JV ohr. zeď (parc. 928/3), vyvýšená plocha s opěrnou zdí (parc. 240). Premonstrátská kanonie u kostela Nanebevzetí P. Marie na Strahově vznikla jako rozsáhlá románská novostavba ve 2. pol. 12. stol., po drobnějších gotických zásazích byla výrazně přestavěna v letech 1614-26 v renesančním slohu. Velké barokní úpravy započaly v l. 1671-74 vestavbou velkého knihovního sálu (Theologického) do patra záp. křídla, které vedl arch. G.D.Orsi. V l. 1682-98 bylo radikálně přestavěno, rozšířeno a sjednoceno již. křídlo konventu. Autorem této přestavby byl J.B. Mathey. V l. 1742-51 došlo k barokní přeměně vnějších fasád kostela a kaple sv. Voršily, na níž se pravděpodobně podílel A. Lurago. V přechodném slohu pozdního baroka a raného klasicismu bylo vybudováno průčelí nového knihovního sálu (Filosofického) I.J.Palliardim v l. 1783-85. Sál zdobí freska od F.A. Maulbertsche.