socha sv. Barbory

Pozdně barokní socha sv. Barbory neznámého autora spočívá na dvouetážové soklové architektuře a je zhotovena z černovického pískovce. Pochází údajně z roku 1740, čemuž styl sochy odpovídá; jejím zřizovatelem byl dle torzálního nápisu a dochovalé historické fotografie jistý Karl Lőschner. Socha původně stála u silnice z Chomutova na Březenec, v důsledku stavby sídliště však byla v roce 1973 přesunuta k okraji lesa „Pod Strážištěm“, kde byla vícekrát vandalsky poškozena a povalena. Ve druhé polovině 90. let 20. století bylo torzo sochy přemístěno na stávající místo do podkrušnohorského lesoparku a sesazeno (před východní část statku Kaštanka); v roce 2017 bylo dílo restaurováno. Soklová architektura přibližně obdélného půdorysu s konkávně projmutými bočními stranami vybíhá z profilované patky. Přední nároží spodní etáže jsou okosena a lehce vysazena, čelní strana lehce konvexně vystupuje. Spodní etáž soklu rozměrů 60 x 80 x 50 cm je zdobena na jednotlivých stranách pouze rytými obdélnými zrcadly s konkávně vykrajovanými nárožími, uvnitř čelního zrcadla je torzálně dochován rytý kapitální nápis: „KARL/ LŐSCHNER/ 18. 6//. Tuto etáž ukončuje krycí deska s profilovanou římsou obíhající obvod ze tří čelních stran. Na ni nasedá horní, poněkud subtilnější etáž o rozměrech 55 x 90 x 45 cm, která je zdobena na třech pohledových stranách relativně nízkými reliéfy. Na čelní straně je to reliéf Sv. Rodiny, znázorňující frontálně Pannu Marii se sv. Josefem vedoucí uprostřed malého Ježíška. Na pravé straně je reliéf znázorňující z profilu zatím neidentifikovaného klečícího světce v oděvu římského vojáka s mečem u nohou ozářeného paprsky z oblaku v levém horním rohu. Na levé straně je to reliéf znázorňující diagonálně ležícího umírajícího sv. Františka Xaverského v chýši z otesaných větví. I tato etáž je ukončena krycí deskou s obvodovou římsou, na níž spočívá vrcholová stojící socha sv. Barbory vysoká 194 cm. Socha je ztvárněna v lehkém kontrapostu s výrazným esovitým prohnutím těla. Hlava s korunkou a lehce vlnitými vlasy (rekonstrukce) je lehce pozdvižena obličejem k nebesům, pravá pokrčená ruka přidržuje při boku atribut – kalich, levá, v lokti zalomená ruka spočívá dlaní v niterném gestu na hrudi. Plášť spadající ze zad podbíhá mohutným záhybem vytvářející masivní věnec pod levou rukou se zachycením v pase. Roucho dynamizují diagonálně řasené záhyby.