Historie: Dnešní kamenný most byl vybudovaný v době Karla IV. a obnovovaný po povodních. Most byl postupně obohacen sochami a sousošími, zčásti barokními, zčásti novějšími (19.stol., kopie z 20. století). Původně se mu říkalo jen Kamenný nebo Pražský most. Název Karlův most se vžil až kolem roku 1870 na základě dřívějšího podnětu Karla Havlíčka Borovského. Po mostě vede historická královská cesta. Nový most byl vybudován až po poškození Juditina mostu /Románský Juditim most pocházel z 2. poloviny 12. století (vystavěn asi 1158-1172). Nazýván byl podle manželky Vladislava II. Juditě Durynské./ Základní kámen dnešního Karlova mostu byl položen v r. 1357. Autorem projektu byl snad Mistr Otto, po něm stavbu vedl Petr Parléř, který byl pravděpodobně i autorem projektu Staroměstské mostecké věže, započaté kolem r. 1370 a dokončované někdy kol. r. 1400. Malostranská severní mostecká věž byla budována od r. 1464. Po povodních v l. 1367, 1432, 1496, 1784 a 1890 došlo k opravám stavebně porušeného mostu. V r. 1785 zřízeno schodiště na most z Kampy, které nahradilo současné schodiště, postavené podle projektu Josefa Krannera z r.1844. Novostavba Karlova mostu byla typově mohutnější replikou použitého schématu románského. Na malostranském břehu ústil most zřejmě mezi dvojici věží, z nichž zůstala zachována jen jižní, staroměstská brána byla situována ve věži postavené patrně dodatečně na prvém mostním pilíři, vybudovaném na nevelkém ostrůvku ve Vltavě. Stavebním materiálem jádra mostu byl pískovec a křemenec, vnější plášť stavby byl proveden z pískovcových kvádrů, spojovaných kromě kvalitní malty ještě v ložných spárách ukrytými železnými skobami. Staroměstská věž Výstavba započala zřejmě záhy po položení základního kamene Karlova mostu v r. 1357. Přízemí bylo dokončeno po r. 1373, patro kol. r. 1378. Podle nápisu v triforiu ve svatovítské katedrále z l. 1388-92 byl autorem výstavby mostu a tedy i věže stav. pražské katedrály P. Parléř., což potvrzuje i slohový rozbor. Dílčí doplňky výzdoby byly provedeny za krále Václava IV., obnova ochozu a krovu patrně v hrázděné podobě po požáru r. 1436. Kamenný ochoz vybudován až někdy po r. 1515. Věž poškodila švédská dělostřelba v r. 1648, která zničila záp. průčelí s gotickou sochařskou výzdobou. Věž byla poté opravena, průčelí přeřešeno Carlem Luragem a kameníkem Giovannim Battistou Spinettou v l. 1651-54. Malovanou výzdobu erbů obnovil Fabián Harovník, sochařskou výzdobu Linhart a Arnošt J. Heidelberger. V r. 1688 byl zrušen padací můstek na záp. straně. Po poškození v revoluci r. 1848 probíhala od r. 1854 oprava, další následovala v l. 1874-80 podle návrhů Josefa Mockera. Sochařská výzdoba byla nahrazena zčásti kopiemi, nově vyzděn ochoz a Petrem Maixnerem vymalován průjezd. Malostranské věže Nejpozději kol. pol. 13. stol. jsou v pramenech zmiňovány dvě věže a brána; z nich se podnes zachovala nižší již. románská věž mezi domy čp. 56 a 55/III, doplněná kolem r. 1253 předsunutým opevněním s dosud neznámou rohovou baštou (částečně zachováno ve sklepích domu čp. 56/III). Již. románská věž stojí na parcele obdélného půdorysu vedle Karlova mostu, její třípatrové fasády zčásti zakrývají k ní přistavěné domy. Je zděna z kvádříkovéhho zdiva, které je viditelné pod částečně opadanou omítkou s renesančním kvádrovým sgrafitem, jímž byla celá věž pokryta v r. 1591. Sev. gotická věž stojí v úrovni mostu, je výrazně vyšší, její průčelí člení do úrovně 2. p. profilované římsy. Vých. průčelí je v 2. p. prolomeno gotickým pravoúhlým oknem, plochu 3. a 4. podlaží zdobí tři edikuly s baldachýny, spojené slepým kružbováním ve tvaru lomeného oblouku, a fiály ukončené kytkami. Záp. průčelí je obdobné, na sev. straně vystupuje býv. prevét se záclonovým oknem. Věž zakončuje kamenný ochoz s nárožními arkýři a zastřešuje opět osmiboká jehlancová střecha a nárožní věžičky.